„Jana Hlaváčová byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,“ uvedl ředitel ND Jan Burian.

Hlaváčová, která se v posledních letech potýkala s Parkinsonovou chorobou a žila na sklonku života v ústraní, patří k nejvýznamnějším českým herečkám poválečné éry. Během své bohaté kariéry zvládala komedie i dramata a díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své bohaté herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.

Držitelka řady cen a manželka již zesnulého herce Luďka Munzara stála poprvé před kamerou ještě za studií jako krásná a tajemná Mefistofela v komedii Kam čert nemůže. První angažmá po absolvování DAMU nastoupila roku 1960 v divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon a kde se provdala za kolegu Jiřího Michného. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. V roce 1969 Michný zemřel a Hlaváčová se definitivně vrátila do Prahy, kde jí Národní divadlo již dříve nabídlo angažmá.

Její první rolí na prknech „zlaté kapličky“ byla Maggie v Millerově hře Po pádu a následovaly desítky dalších slavných postav. V Národním divadle se Hlaváčová seznámila se svým druhým mužem, hercem Luďkem Munzarem, s nímž má dceru Barboru, která je rovněž úspěšnou herečkou. S manželem si Hlaváčová zahrála na jevišti, třeba v Našich furiantech, ve filmu i v řadě televizních inscenací.

V roce 1990 podali oba výpověď z Národního divadla, když prý ani jeden z populárního páru nemohl snášet intriky a podrazy, které se v divadle děly. Munzar se tehdy zřekl divadla nadobro a Hlaváčová zakotvila v Divadle na Vinohradech. Na prknech tohoto divadla vytvořila od roku 1994 řadu postav, například Jeannete Burmeisterovou ve hře Donaha! Za roli Agnes ve hře Edwarda Albeeho Křehká rovnováha dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie.

Diváci Hlaváčovou znají také z televize (například Ikarův pád, V zámku a podzámčí, Ohnivé ženy či seriály Dnes v jednom domě, Hraběnky či Dokonalý svět). Hrála i v pohádkách jako Třetí princ nebo Anděl Páně a ztvárnila řadu historických postav, třeba Elišku Přemyslovnu v dramatu Královský omyl či Boženu Němcovou ve filmu Veronika. Proslulá je její zdravotní sestra ze série Dušana Kleina o ‘básnících’. Před kamerou se Hlaváčová naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Petera Krištúfka Viditelný svět.

V březnu 2013 převzala Thálii za celoživotní mistrovství. V roce 2012 získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu, o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu. 

Odešla velká herečka a noblesní člověk, vzpomínají kolegové Hlaváčové

Na Hlaváčovou vzpomínají její kolegové jako na velkou herečku a noblesního člověka. Pražská rodačka byla podle jejich vyjádření pro ČTK výraznou postavou odcházející herecké generace.

„Já si paní Hlaváčovou pamatuju především z dob, kdy byla na jevišti s mým tátou a hráli spolu mnoho velkých rolí od Shakespeara po Čechova. Vždycky jsem se na ně rád díval. Je to kus života a historie a paní Hlaváčová byla svého času první dámou Národního divadla,“ řekl herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.

Hlaváčová během své bohaté kariéry zvládala role komediální i dramatické, prosadila se i v dabingu a rozhlase. Své herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU.

„Já budu na paní Hlaváčovou v první řadě vzpomínat jako na úžasnou profesionálku, výsostnou herečku, ale hlavně jako na velmi sympatického noblesního člověka, se kterým jsem měl tu čest mnohokrát spolupracovat. Byla to vždycky radost. Bohužel, celá tahle herecky i lidsky úžasná generace nenávratně odchází,“ uvedl televizní a rozhlasový moderátor a publicista Aleš Cibulka. „Když slavila paní Jana poslední kulatiny, tak už byla nemocná a nemohla dorazit do přímého přenosu rozhlasového pořadu Tobogan. A byl to jediný Tobogan v historii, který jsme vysílali někomu k narozeninám a on nebyl přítomen. Oslavenkyně byla doma u rozhlasového přijímače, do studia přišlo publikum a my jí věnovali gratulační vysílání,“ dodal Cibulka.

Odešla Jana Hlaváčová. Herečka, pedagožka. Divadelní kariéru začínala v DJKT Plzeň, následovaly výrazné role v Národním divadle a Vinohradském divadle. Představitelka mnoha filmových a televizních rolí. Držitelka Thálie za celoživotní mistrovství v činohře. Čest její památce. pic.twitter.com/50bLsqfReN

— Martin Baxa (@MartinBaxa2) January 14, 2024

Také podle herce a prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiřího Bartošky odešla velká herečka. „A jak říkal můj soused - nezavěšujte, jste v pořadí,“ podotkl.

Za skvělou herečku označila Hlaváčovou její kolegyně Daniela Kolářová. „Byla vždy připravená, komunikativní a vstřícná k partnerům. Byla hrozně fajn,“ vzpomínala.

Jako veselou a prosluněnou bytost charakterizoval Hlaváčovou principál Divadla Bez zábradlí a herec Karel Heřmánek. „To, co tady po sobě zanechala, je velkolepé a její odchod je pro všechny velká ztráta,“ konstatoval.

„Osobně jsem se s ní nesetkal, ale řekl bych, že patřila do herecké generace té nejvyšší kategorie. Škoda, že nemohla být v posledních letech využívána, byla to velká herečka,“ řekl filmový herec, režisér a scenárista Jiří Mádl.

Moderátor Karel Šíp uvedl, že byla přibližně před patnácti lety hostem jeho televizního pořadu Všechnopárty. „Patřila podle mě k nejvýznamnějším českým herečkám,“ prohlásil.