Naplánovaný rozpočtový cíl na letošní rok je v kritickém ohrožení. Vzhledem k tomu, že prosinec, měsíc plný účetních uzávěrek, loni přidal ke schodku více než dvanáct miliard korun, je otázka udržení limitu pro vládu v demisi spíše z kategorie sci-fi.

Listopad tradičně patří k měsícům, kdy se státní finance masivně propadají. Nicméně současná hrozivá cifra 232,4 miliardy je alarmující, přestože je v meziročním srovnání s loňským schodkem lepší o 26,8 miliardy. Ministerstvo financí sice poukazuje na solidní růst příjmů o 7,6 procenta, tažený především inkasem daní a pojistného, jenže ani rekordní výběr nestačil, aby zabránil dramatickému listopadovému pádu.

Ministr v demisi si tleská, ekonomové zuří

Přestože schodek stojí jen krůček od překročení limitu, končící ministr financí Zbyněk Stanjura si pochvaluje a hovoří o triumfu. Na rozdíl od většiny expertů si myslí, že finanční dům předává v lepší kondici. Tuto optiku zakládá na srovnání s rokem 2021.

„Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 miliard, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády,“ prohlásil ministr Stanjura.

Ekonomové však jeho optimismus rozhodně nesdílí. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek mluví o žádné slávě. Výsledek je podle něj zkreslený a podprůměrný vzhledem k ekonomické situaci.

„Deficit 232 miliard při solidním ekonomickém růstu, a navíc za pomoci téměř 33 miliard z daně z mimořádných zisků není rozhodně nijak obdivuhodný výsledek. Zvlášť když už odpadla i naprostá většina podpor z doby energetické krize,“ tvrdí Dufek a nebere si servítky: „Takže důvod k oslavě listopadový výsledek rozhodně nedává.“ Podle něj sice šance na dodržení limitu existuje, ale bez rázného strukturálního zásahu do financí je problém v podstatě neřešitelný.

Rozpočet drží neutracené miliardy?

Rozpočtu sice pomohl skokový nárůst příjmů (inkaso daně z příjmů fyzických osob stouplo o 13 procent, u právnických osob o 15 procent), ale výdaje meziročně vzrostly o drastických 105,4 miliardy korun.

Analytik společnosti Investika Vít Hradil upozorňuje na skrytý trik. Plnění rozpočtu se sice jeví jako v souladu s předpoklady, jenže za tím se zřejmě skrývá umělé brzdění investic.

„Lze tedy spekulovat, že pokud má být dodržen rozpočtovaný deficit, bude to částečně díky neutraceným investičním výdajům,“ tvrdí Hradil. Jednoduše řečeno, vláda možná cílového schodku dosáhne jen díky tomu, že nedělala tolik, kolik plánovala.

Do toho všeho je nutné připočíst obludně rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu. Do konce listopadu už „sežraly“ 86 miliard, což je o 11,7 miliardy korun více než loni. Stanjura sice varuje před budoucími deficity, ovšem sám příští vládě předložil rozpočet s ještě vyšším schodkem 286 miliard! Finanční hrůza tak s největší pravděpodobností nekončí, ale teprve začíná.