Šok ve Vatikánu: Michelangelovu fresku poškozují turisté nečekaným způsobem
11. 3. 2026 – 15:04 | Zpravodajství | Alex Vávra
Miliony turistů obdivují Michelangelův Poslední soud v Sixtinské kapli. Jenže právě jejich přítomnost slavnou fresku postupně poškozuje. Restaurátoři nyní odstraňují nečekaného nepřítele – bílý povlak vytvořený ze zaschlého lidského potu.
Miliony návštěvníků z celého světa každoročně obdivují jeden z největších pokladů renesančního umění. Jenže právě jejich přítomnost začala Michelangelovu slavnou fresku Poslední soud v Sixtinské kapli pomalu ničit. Restaurátoři nyní řeší nečekaný problém – na monumentální malbě se postupně usazovala vrstva zaschlého potu, která začala zakrývat její původní barvy i jemné detaily.
Každý den projde Vatikánskými muzei až 25 tisíc lidí. V uzavřeném prostoru kaple se tak hromadí vlhkost a mikročástice ve vzduchu. Když se návštěvníci potí, uvolňují kyselinu mléčnou, která reaguje s uhličitanem vápenatým v omítce stěn. Výsledkem je vznik bílé soli, která se postupně usazuje na fresce. Restaurátoři tento povlak přirovnávají k závoji, jenž zakrývá Michelangelovu práci.
Tento problém je nejvýraznější v horních částech malby poblíž stropu. Stěna za oltářem, na níž se Poslední soud nachází, je totiž chladnější než ostatní části kaple, a proto se na ní více sráží vlhkost. Kondenzace pak spolu s mikročásticemi ve vzduchu urychluje vznik solných skvrn.
Freska vznikla mezi lety 1536 a 1541 a patří k nejdramatičtějším Michelangelovým dílům. Pokrývá plochu téměř 185 metrů čtverečních a obsahuje téměř čtyři stovky postav. Uprostřed kompozice se vznáší Kristus, který pozvednutou paží symbolicky soudí celé lidstvo. V jedné části obrazu směřují lidé do nebe, zatímco na druhé straně se zatracení propadají do pekla.
Malba během restaurování
zdroj:
Profimedia.cz
Jak restaurátoři zachraňují slavnou fresku
Odborníci nyní pracují na odstranění bílé vrstvy pomocí překvapivě jednoduché metody. Na povrch fresky přikládají listy japonského rýžového papíru namočené v destilované vodě. Ta rozpustí krystaly soli, které se následně zachytí v papíru. Ten se pak opatrně odstraní i s nečistotami.
Výsledek je podle restaurátorů okamžitě viditelný. Tam, kde už bylo čištění provedeno, se barvy znovu rozzářily. Znovu se objevují detaily, které byly roky téměř neviditelné – například vlasy a rány po ukřižování na postavě Ježíše uprostřed fresky.
Práce však není jednoduchá. Celou stěnu nyní zakrývá lešení sahající od podlahy až ke stropu. Turisté proto zatím nemohou vidět originální malbu v plné kráse. Místo ní je před lešením instalována velká reprodukce fresky. Za konstrukcí mezitím pracuje tým deseti až dvanácti restaurátorů, kteří postupují centimetr po centimetru.
Turisté v Sixtinské kapli
zdroj:
Profimedia.cz
Turisté jako hrozba pro historické umění
Sixtinská kaple už jednou prošla velkou restaurací mezi lety 1979 a 1999, kdy odborníci odstranili staleté vrstvy kouře, prachu a vosku ze svíček. Aby bylo možné ukázat rozdíl, Vatikán tehdy záměrně ponechal malé části fresky v původním znečištěném stavu. Tyto tmavé skvrny jsou dodnes viditelné a připomínají, jak dramaticky může čas změnit vzhled slavného díla.
Dnes se však ukazuje, že největší hrozbou nejsou jen staletí, ale také moderní turismus. Vatikán proto hledá nové způsoby, jak kapli lépe chránit. Plánuje modernizovat filtrační systémy a snížit vlhkost v interiéru, aby se podobné usazeniny netvořily znovu. Počet návštěvníků byl zároveň omezen na maximálně 24 tisíc denně. Přesto odborníci upozorňují, že pokud bude turismus dál růst a teploty stoupat kvůli klimatickým změnám, může být podobné čištění nutné opakovat i v budoucnu.
Restaurátorské práce by měly skončit na začátku dubna. Pokud vše půjde podle plánu, návštěvníci uvidí Michelangelův Poslední soud znovu v barvách, které před téměř pěti stoletími ohromily celý svět. A připomenou si, že i ta nejslavnější umělecká díla mohou být překvapivě zranitelná.