Za pouhých 27,50 dolarů – tehdy zhruba sedm liber – koupila Harvardská právnická fakulta v roce 1946 dokument, o kterém nikdo netušil, že jde o jeden z nejvzácnějších pokladů v dějinách lidské svobody. Skrytý desítky let v univerzitní knihovně, popsaný jako „kopie z roku 1327… poněkud odřená a zasažená vlhkostí“, ležel tento klenot tiše ve stínu akademických regálů. Dnes je jasné, že nejde o žádnou kopii. Dva britští profesoři odhalili, že jde o ztracený originál Magny Charty z roku 1300 – dokument, který mohl zcela změnit historii, kdyby byl rozpoznán dřív. Tento objev je tak ohromující, že odborníci váhají s odhadem ceny. Ale pro představu – v roce 2007 byla jedna verze Magny Charty z roku 1297 vydražena v New Yorku za 21 milionů dolarů. A nyní se ukazuje, že dokument uložený v Harvardu je stejně vzácný – ne-li vzácnější. Profesor Nicholas Vincent, jeden z historiků, kteří potvrdili jeho pravost, říká, že bychom se měli ptát, zda nejde o nejznámější dokument lidské historie vůbec.

zdroj: Profimedia.cz

Magna Charta, původně vydaná králem Janem v roce 1215, byla revoluční – poprvé v dějinách postavila panovníka pod vládu zákona a garantovala základní práva jeho poddaných. Postupně byla přepracovávána a znovu vydávána, a do roku 1300 tak mohlo vzniknout až 200 originálů. Do dnešní doby se jich dochovalo jen 24. A ten „zapomenutý“ z Harvardu je nyní považován za pětadvacátý. Profesory David Carpenter a Nicholas Vincent strávili rok zkoumáním tohoto neobvyklého rukopisu, přičemž nepracovali s originálem, ale s jeho UV a spektrálními snímky – originál je totiž na mnoha místech silně vybledlý. Výsledky byly šokující. Rukopis i rozměry přesně odpovídaly šesti známým originálům z roku 1300. A co víc – samotný text se naprosto shodoval. Každé slovo, každý obrat – vše souhlasilo. „To byl rozhodující důkaz,“ uvedl profesor Carpenter. „Dokument tímto testem prošel na výbornou.“

Pátrání po původu rukopisu přineslo další překvapení. Zdá se, že pochází z města Appleby v hrabství Cumbria. Odtud se dostal do rukou rodiny Lowtherů, která ho darovala slavnému abolicionistovi Thomasi Clarksonovi. Přes jeho dědice a rodinu Maynardových se dokument na konci roku 1945 dostal na aukci v Sotheby’s, kde ho za 42 liber koupil londýnský knihkupec. Jen pár měsíců poté jej Harvard získal za zlomek této částky – doslova za pakatel. Profesor Carpenter přiznal, že byl naprosto ohromen. Nejen tím, že odhalil pravost dokumentu, ale i tím, že se po celá desetiletí nikdo nezamýšlel nad jeho skutečným významem. Téměř 80 let ležel nejcennější dokument světových dějin nepoznán, zatímco kolem něj procházely generace studentů a vědců.

Amanda Watsonová, asistentka děkana pro knihovní služby na Harvardu, poděkovala akademikům za jejich práci a připomněla, že za každým velkým objevem stojí i neviditelná práce knihovníků. „Shromažďují, uchovávají a vytvářejí cesty, které by jinak zůstaly skryté,“ uvedla. Nyní profesoři doufají, že harvardská Magna Charta nebude dál jen tichým pokladem za sklem. Chtějí ji vystavit veřejnosti, aby si celý svět mohl připomenout její poselství – o svobodě, právu a věčném boji proti tyranii.