Na konci Klaus jen stručně zmínil, že se rozhodl vyhlásit amnestii. Prý ke dvacátému výročí vzniku České republiky. Amnestii tak lze pokládat za jistý druh prezidentského rozloučení Václava Klause.

Myslím, že prezident pro své loučení s ústavní funkcí zvolil tu nejhorší možnou formu. A náš stát dostal ke svému výročí od prezidenta pěkně odpudivý a zapáchající dárek.

Pokud by amnestie zahrnovala jen prominutí krátkodobých trestů, pravděpodobně by větší kontroverze nevyvolala. Je samozřejmě omyl označovat jednorázové a plošné propuštění „drobných“ delikventů za nějaké řešení pro přeplněné české věznice. Tím může být jen masivní rozšíření domácího vězení a jiných alternativních trestů. Pokud nedojde k dlouhodobým legislativním změnám, věznice budou brzy stejně plné, jako byly ještě na Silvestra 2012.