Úpravy zavede vládní novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna hlasy téměř všech přítomných poslanců. Změny mají podle kabinetu zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.

Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra. Uzákoní navíc evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců. Opoziční hnutí ANO prosadilo vyškrtnutí ustanovení, která měla rozšířit možnosti získání kvalifikace logopeda kvůli růstu poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k pozměňovacímu návrhu postavil kladně, sociální výbor se na stanovisku neshodl. Podle poslanců ANO by rozšíření možnosti získání kvalifikace logopeda vedlo ke „snížení nároků na výkon profese“. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Nárok na humanitární dávku a její výše se budou podle novely odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době budou nárok a výše dávky navázány na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat. Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů, které sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců výslovně omezila na Českou republiku. Nadále bude ale možné i čestné prohlášení.

Jurečka mluvil o „lepších a férovějších“ podmínkách kontroly. Poslanec Igor Hendrych (ANO) ale k možnosti zjišťování stavu bankovních účtů Ukrajinců podotkl, že je nyní vzhledem k bankovnímu tajemství „v bodě nula“.

Roli ve výši dávky budou hrát také započitatelné náklady na bydlení, které vymezí vláda. Souvisí to s tím, že možnost příspěvku pro solidární domácnost novela zachová jen pro případy, v nichž lidé ubytovávají běžence u sebe doma. Stát už nemá posílat peníze těm poskytovatelům ubytování, kteří Ukrajincům dali k obývání celý byt. Běženci si mají náklady hradit sami.

Ta slova stále platí. Nežijeme v jednoduché době, ale právě proto musíme být stateční. Jako mimořádně statečný ukrajinský lid a jeho armáda.”

– prezident republiky Miloš Zeman#standwithukraine

— Pražský hrad - Kancelář prezidenta republiky (@HradOfficial) February 24, 2023

V současnosti činí měsíční humanitární dávka prvního půl roku 5000 korun na osobu, následně odpovídá životnímu minimu. Úřady zjišťují od druhého měsíce sociální, příjmovou a majetkovou situaci žadatele. Nově by podle předběžných výpočtů v důvodové zprávě představovala měsíční dávka pro matku s příjmy 20 000 korun a dvěma dětmi staršími deseti let za první měsíc 3840 korun. Matce se stejným příjmem a dvěma dětmi do deseti let by stát po půl roce vyplácel 3506 korun. V obou případech se předpokládají započitatelné náklady na bydlení 12 000 korun. Matka s příjmem 15 000 korun a pětiletým dítětem pobývající v Česku delší dobu a bydlící na ubytovně se započitatelnými náklady 7200 korun by pobírala 550 korun.

Novela také omezí dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Taková obydlí budou moci využívat nejvýše 150 dnů, výjimku dostanou takzvané zranitelné osoby. Za vyčerpání hrazené lhůty se bude pokládat podle předlohy odmítnutí nabídnutého ubytování nebo jeho opuštění na víc než deset dnů bez vědomí provozovatele. Poslanci ANO vyjadřovali obavy z toho, že pro Ukrajince nebude dost jiných bytů. Sněmovna odmítla jejich doprovodné usnesení, v němž by vyzvalo ministerstvo pro místní rozvoj k přípravě opatření ke zvýšení dostupnosti nájemního a družstevního bydlení.

Státnímu fondu podpory investic předloha umožní finančně podpořit poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu lidem s dočasnou ochranou. Půjde například o drobné investice k odstranění závad, které brání pronájmu bytu.

MZV za rok uvolnilo na humanitární pomoc Ukrajině přes 420 milionů korun

Ministerstvo zahraničí za rok ruské agrese na Ukrajině uvolnilo na humanitární pomoc osobám v napadené zemi i v České republice přes 420 milionů korun. Peníze směřovaly na zajištění ubytování, zdravotnický materiál, energetické potřeby nebo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v Moldavsku. Úřad to oznámil v dnešní tiskové zprávě.

„Připomínáme si rok od chvíle, kdy se Rusko rozhodlo rozpoutat válku. Ten moment otřásl naší vírou, že válka v Evropě již není myslitelná, a uvrhnul miliony Ukrajinců do humanitární krize,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko a jeho resort hodlá pokračovat v pomoci Ukrajině tak dlouho, jak to bude nutné, dodal.

Ministerstvo poskytlo 70 milionů na zajištění například modulárních ubytovacích jednotek, stanových obydlí či vozidel pro evakuaci. Přes 100 milionů korun dal resort na nákup materiálu a zdravotnické techniky do nemocnic a sanitek, autobusů nebo komunikační techniky pro zdravotnické jednotky. „Klíčový byl nákup též traumasetů a náčiní pro provádění nouzových zdravotnických zákroků v bojové linii,“ uvedl resort.

Téměř 70 milionů korun šlo na nákup topidel na propan butan, úsporných spotřebičů či na opravy poničené energetické infrastruktury. Podobná částka byla vyčleněna na zmírnění dopadů humanitární krize uprchlíků v Moldavsku. „Finance byly použity na zajištění pravidelné teplé stravy, distribuci prostředků osobní hygieny či na školní pomůcky pro děti uprchlíků,“ konkretizovalo ministerstvo. Na další pomoc a pomoc přes mezinárodní organizace pak úřad vydal 113,1 milionu Kč.

Česká diplomacie také připomněla rekonstrukční program pro Ukrajinu, který loni schválil kabinet. Umožní zapojení českých firem, neziskových organizací i veřejného a akademického sektoru do stabilizace a obnovy země. Do roku 2025 je na program ročně vyčleněno 500 milionů korun z programů financovaných Evropskou unií a prostředků dalších velkých dárců.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) od vypuknutí loňské ruské invaze dosud poslala na Ukrajinu humanitární pomoc za zhruba 300 milionů korun. Šlo například o elektrocentrály, potraviny, zdravotnický materiál či ochranné pracovní pomůcky. V tomto týdnu správa připravuje nakládku provizorních mostů.

Deset větších neziskových organizací, které patří mezi členy FoRS - Českého fóra pro rozvojovou spolupráci, poskytlo Ukrajině pomoc za víc než dvě miliardy korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání ve Varšavě oznámil, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.