Ve výčtu vojenské pomoci Ukrajině z prostředků českého státu i komerčních subjektů zmínil Fiala 89 tanků, 226 obrněných vozidel a 38 houfnic, přičemž asi třetina těchto dodávek pochází z armádních skladů. Z nich bylo odesláno Kyjevu také šest systémů protivzdušné obrany a čtyři vrtulníky. Z českých skladů hmotných rezerv putovalo na Ukrajinu i 900 metrů mostních konstrukcí. Český obraný průmysl dodal také 33 salvových raketometů, zorganizována byla i dodávka půldruhého milionu kusů munice, z toho 60 000 raket.

Fiala také uvedl, že stát vydal podnikům licence na vývoz zbraní na Ukrajinu za 68 miliard korun. Za uplynulý rok byl z této částky už vyvezen vojenský materiál za 30 miliard korun, přičemž zboží zhruba za 40 miliard korun na dodání stále čeká.

„První námi organizovaná dodávka se uskutečnila již 14 dní po začátku invaze, a tím jsme i ukázali ostatním, že je to možné a že je to správná cesta,“ řekl Fiala. Ocenil také roli českých občanů, kteří v různých sbírkách přispěli na pomoc napadené Ukrajině částkou 1,5 miliardy korun.

Ambicí Fialova kabinetu je rovněž vycvičit na českém území zhruba 4000 ukrajinských vojáků. V současnosti pokračuje druhý výcvikový cyklus, který má skončit na konci února, uvedl premiér.

Fiala zdůraznil, že Česko poskytuje pomoc Ukrajině nejen díky vlastnímu odhodlání, ale i proto, že spojenci České republice poskytují finanční podporu na modernizaci české armády i těžkou vojenskou techniku.

Premiér také řekl, že se s blížícím se prvním výročím ruské invaze rozhodl informace o české pomoci Ukrajině zveřejnit proto, že je to už z bezpečnostního hlediska možné. „Je správné, aby i veřejnost věděla, jak jsme pomáhali Ukrajině a jak pomáháme Ukrajině,“ řekl. Česko se podle něj přidalo ke státům, které takovéto informace už zveřejňují. 

Fiala Bidenovu cestu do Kyjeva a Varšavy pokládá tradičně za „důležitý signál“

Předseda české vlády se dnes ve Varšavě zúčastnil jednání amerického prezidenta Joea Bidena a představitelů takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země NATO ze střední a východní Evropy. Už před schůzkou prohlásil, že chce zdůraznit aktivní roli Česka na východním křídle Severoatlantické aliance. Za Česko dostal pozvánku končící prezident Miloš Zeman, kterého však zastoupil právě Fiala.

Bidenovu návštěvu v Kyjevě a ve Varšavě pokládá Fiala za důležitý signál z hlediska odhodlání udělat vše pro posílení evropské bezpečnosti. Premiér zdůraznil, že států B9 se válka na Ukrajině nejvíce dotýká. „Naším společným zájmem je posilovat alianční obranu právě na této východní hranici NATO,“ uvedl Fiala. Česko k tomu aktivně přispívá účastí v bojových uskupeních v Litvě a Lotyšsku, ale také svým velením v mnohonárodnostním bojovém uskupení na Slovensku, které vzniklo jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, dodal.

V závěrečné deklaraci lídři vyjádřili podporu snahám Ukrajiny o integraci do euroatlantických struktur a zdůraznili odhodlání bránit „každou píď“ území aliance.

Česko a dalších osm zemí žádá posílení východního křídla NATO

Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá rovněž po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. Závěrečná deklarace přijatá lídry bukurešťské devítky, kam patří i Česká republika, označuje Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost spojenců a slibuje další podporu Ukrajině s cílem obnovit její mezinárodně uznávané hranice.

„Rusko je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ píše se v prohlášení premiérů a prezidentů Bulharska, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. „Spojenci jsou odhodláni... posílit spojeneckou vojenskou přítomnost v našich zemích,“ pokračuje text.

„Všichni spojenci se shodli, že by se vzájemně podporovali v případě ohrožení,“ řekl novinářům zahraničněpolitický poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy, který deklaraci prezentoval po jednání lídrů B9 s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden předtím spojence ujistil, že považuje princip kolektivní obrany NATO za „posvátný závazek“.

NATO v posledních letech trvale posiluje své aktivity na východním křídle aliance v reakci na anexi poloostrova Krym a další kroky Ruska. Po loňské invazi na Ukrajinu se spojenci dohodli na vytvoření čtyř nových bojových skupin v zemích B9 a na posledním summitu lídři NATO přišli s plánem zvětšit všechny tyto útvary až na 5000 lidí.

Litevský prezident Gitanas Nauséda v podvečer uvedl, že během odpoledního jednání navrhl Bidenovi rozmístění raketometů HIMARS, útočných vrtulníků a systémů pro monitorování vzdušného prostoru v pobaltských zemích. Americký prezident po jednání před novináře nevystoupil a prohlášení Bílého domu pouze konstatovalo, že lídři hovořili o „posíleném obranném postoji na východním křídle NATO“.

Joe Biden a Jen Stoltenberg na schůzce s lídry B9 | zdroj: Profimedia

Kromě tohoto bodu se mluvilo také o další podpoře Ukrajiny, která žádá Západ o moderní vojenskou techniku včetně bojových letounů. Polský prezident Duda podle médií řekl, že před dodáním stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí bylo schváleno, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.

Duda a další lídři ve společném prohlášení odsoudili ruskou agresi a vyjádřili podporu snaze Ukrajinců obnovit kontrolu nad svým územím. „Snahy Ukrajiny v tomto směru budeme dál podporovat, tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvádí deklarace.

Biden: Putin udělal velkou chybu, když pozastavil účast na smlouvě Nový START

Za velkou chybu dnes Biden označil rozhodnutí Moskvy pozastavit účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Biden těmito slovy reagoval na dotaz novinářů při příchodu na jednání s lídry B9. Země B9 označil za přední linii kolektivní obrany, a ocenil počínání jejich prezidentů a premiérů od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Víte lépe než kdokoli jiný, co je v tomhle konfliktu v sázce, nejen pro Ukrajinu,“ řekl Biden. „Věci se radikálně změnily a my musíme zajistit, abychom je změnili zpátky,“ dodal americký prezident na veřejné části jednání.

Jeho prohlášení o Putinově velké chybě reagovalo na vývoj z úterý, kdy ruský prezident Vladimir Putin oznámil odklon Ruska od poslední dohody s Washingtonem o jaderném odzbrojování. Smlouva Nový START podepsaná v roce 2010 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost. Ruská diplomacie několik hodin po Putinově oznámení uvedla, že Moskva bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat.