Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek,

Opozice vytýkala vládě hlavně neschopnost řešit energetickou krizi a obviňovala ji z pozdního řešení. Kritizovala také, že jí vláda nenaslouchá.

Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Ministr Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože zákon bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použitím stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, uvedl.

„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.

S pozměňovacím návrhem uspěl pouze ministr Stanjura. Sněmovna na jeho návrh vypustila z novely mimo jiné ustanovení, že vládou určený horní limit bude pokrývat u maloodběratelů i stálé platby. Podle Stanjury to bude stanovovat vláda ve svém nařízení. Podle jeho návrhu bude moci vláda v nařízení také stanovit rozsah oprávněných nákladů dodavatelů elektřiny a plynu pro účely výpočtu kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Síkela dnes řekl, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.

Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že „mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.“ 

Hlavní televizní kanály a Český rozhlas odvysílají v neděli ve 20:05 mimořádný projev premiéra Petra Fialy (ODS). Mluvčí vlády Václav Smolka ČTK řekl, že řeč se bude týkat aktuálních kroků vlády v energetické krizi a výhledu na zimu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD ve sněmovně označili premiérovo vystoupení za zneužití funkce předsedy vlády před obecními a senátními volbami, které budou zkraje příštího víkendu.

Sněmovna podle očekávání neschválila program mimořádné schůze, na níž chtěla opoziční hnutí ANO a SPD debatovat o sociálních dopadech současné krize na obyvatele. Poslanci vládní koalice posléze neumožnili ani konání další mimořádné schůze, na níž chtěli poslanci ANO projednat své návrhy na vyplacení jednorázového příspěvku důchodcům, na zvýšení rodičovského příspěvku a na růst příspěvku na mobilitu lidem se zdravotním postižením.