Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila, že omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů přinese zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala. Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.

Výzva k dotačnímu programu pro velkoodběratele elektřiny a plynu by měla být připravena k 1. listopadu, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Jeho úřad později uvedl, že výzva bude vypsána do konce letošního roku. Podle ministra se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků. Stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa, dodal ministr.

U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, řekl Síkela. Podpora se podle něj bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. Ministr také slíbil na základě dnes představeného návrhu evropského nařízení připravit program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Nárok budou mít jako velkoodběratelé na kompenzace až do 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let, uvedl. Díky tomuto evropskému nařízení by se k firmám podle Fialy mělo dostat dalších 30 miliard korun.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR nemusí být podpora velkým podnikům kvůli drahým energiím pro mnoho firem dostatečná. I částečná pomoc pro nejvíce zasažené společnosti je ale vítaná, dodal. Přijetí vládního návrhu má podle svazu zpoždění, vyzval proto ministerstvo průmyslu a obchodu k vytvoření jednoduché dotační výzvy a srozumitelných formulářů, aby firmy dostaly peníze co nejdříve. Pro oborovou unii ocelářů je vládou schválená podpora zklamáním, doufali v určení maximálních cen. Svaz chemického průmyslu vítá, že něco vzniklo. Energetická krize ovlivňuje přes 80 procent českých firem, zjistila v červencovém průzkumu mezi 300 podniky agentura Ipsos.

U zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, navrhne česká vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vlastní postup v případě bank, nebude se ale týkat všech z nich. U energetických firem a rafinerií kabinet počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. „Vzhledem k tomu, že v těchto hodinách ještě pokračují intenzivní jednání na evropské úrovni o povinných parametrech windfall tax, tak jsme odložili to jednání tak, abychom to nemuseli v řádu týdnů opravovat či předělávat,“ řekl ministr.

Evropská komise navrhuje omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů tak, že státy by měly možnost zdanit až 100 procent zisků nad hranicí 180 eur (asi 4400 Kč) za megawatthodinu (MWh). Národní daň z neočekávaných zisků by unijní země mohly uvalit na zisky z již prodané energie.

Spotřební daň z nafty by měla zůstat nižší do konce příštího roku o 1,50 koruny na litru. Vláda chce opatření projednat ve sněmovně v pátek, snížení spotřební daně zatím platí do konce září. „Je to dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením,“ řekl ke schválenému návrhu Stanjura. Podle analytiků jde o dobrý, logický a očekávaný krok.

V novele energetického zákona, kterou předložila poslancům, chce vláda usnadnit výpověď smluv na energie s cenami odvozenými od cen na burzách nebo na nich přímo závislými. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Opatření má zajistit účinnou ochranu před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům z důvodu nestability trhů.

Po pondělním schválení maximálních cen elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky vláda čelila kritice, že opatření netlačí na úspory energií. Síkela dnes řekl, že jako motivace k úsporám by mohl do budoucna fungovat úsporný tarif. Ten zůstane do konce letošního roku v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru 4000 korun. „Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k těm úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny,“ řekl ministr.

Úsporný tarif by měl být příští rok adresnější a pomoc by měla cílit víc na potřebné, uvedli dřív zástupci vlády. Kvůli úhradě energií a podpoře od státu vytvořilo ministerstvo průmyslu vytvořilo svou definici zranitelného zákazníka, teď ji posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, oznámil dnes Síkela. Podle dřívějších vyjádření vládních politiků měl mít zranitelný zákazník nárok na energie za nižší cenu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) médiím před nedávnem řekl, že zranitelný zákazník by měl na podporu mít nárok automaticky.

V důsledku drahých energií hrozí omezování provozu či zavírání akvaparků, lanovek, vleků či lázeňských provozů, uvedly dnes profesní svazy. Například lázně vnímají stanovení maximální ceny za elektřinu a plyn za mírně pozitivní zprávu, přes všechna opatření ale budou zařízení přes zimu zřejmě snižovat kapacity. Pro zvládnutí současné energetické a ekonomické situace dnes doporučil sněmovní školský výbor zvýšit v příštím roce rozpočet vysokých škol.