Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Smutný symbol zón smrti byl původně určen farmářům

Smutný symbol zón smrti byl původně určen farmářům
Ostnaté dráty v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi | zdroj: Profimedia

Ostnatý drát si obvykle spojujeme s koncentračními tábory, zákopovými boji, železnou oponou nebo vězením. Patent na tento vynález, který původně vůbec nebyl namířen proti lidem, byl udělen před 147 lety.

Na zdánlivě nekonečných pláních severoamerického Středozápadu nebyly stromy ani keře. Veškeré dřevo, ať už na stavbu domů, mostů či plotů, se muselo dovážet z lesnatých oblastí na východě. Zároveň však bylo nutné najít levný a účinný způsob, jak bez použití dřeva oplotit zdejší obrovská stáda dobytka.

Dřevo dobytek nezastaví

Bylo jasné, že dřevěnými ploty to nepůjde, a tak se jako varianta nabízel upravený ocelový drát. O nápady nouze nebyla. V roce 1867 si William D. Hunt nechal patentovat drát, na který se připevňovala ozubená kolečka běžně používaná na jezdeckých ostruhách. O rok později získal další patent Michael Kelly, který k drátům připevňoval hřebíky.

Pro masovou výrobu však byly oba nápady příliš složité, nehledě na to, že střetnutí s takovou překážkou nebylo dostatečně bolestivé na to, aby dobytku zabránilo ve snaze pokoušet se znovu a znovu o její překonání.

Jistý Henry M. Rose získal 13. května 1873 patent na svůj nápad, kdy se na drátěný plot zavěšovala prkna s vyčnívajícími ostrými hroty šikmo seříznutých drátů. Tyto zábrany sice dobytek účinně odrazovaly, ale pořád to nebylo ono, protože na ně stále byla potřeba spousta dřeva.

Vynálezy Hunta, Kellyho a Rose dokázal šikovně zkombinovat až šedesátiletý farmář, bývalý učitel, šerif a pozdější lokální politik Joseph Farwell Glidden (1813-1906) z DeKalbu ve státě Illinois. Jeho plot tvořily dva spletené dráty, na něž byly střídavě navinuty krátké, šikmo sestřižené kousky drátů jako hroty.

Jednoduchý a účelný

Tato konstrukce dokonale vyhovovala potřebám, pro něž byla vytvořena: Spletené dráty byly dostatečně pevné na to, aby zastavily i rychle běžící zvířata, přidělané hroty se neotáčely a při kontaktu způsobovaly odrazující bolest, a výroba byla navíc jednoduchá a mohla být plně mechanizovaná.

Glidden získal na svou konstrukci 24. listopadu 1874 patent č. 157.124 a krátce na to také na stroj k její výrobě. Jen do roku 1880 se postavilo tolik kilometrů těchto plotů, že by dvaapůlkrát obtočily rovník. „Baron ostnatého drátu“ pohádkově zbohatl jen na licenčních poplatcích, byť se o jeho vynález vedly až do roku 1892 právní spory.

Glidden se díky ostnatému drátu stal milionářem, značnou část svého jmění ale věnoval do školství a založil pozdější Northern Illinois University v DeKalbu. Zemřel bezmála 94letý v roce 1906, a tak se ještě dočkal toho, jak se jeho vynález osvědčil jako neprostupná hranice nejen pro dobytek, ale i pro lidi. Poprvé byl vojensky použit v búrské válce v roce 1899 a v japonsko-ruské válce v roce 1905.

Později se stal ostnatý drát smutným a děsivým symbolem zákopových bojů za první světové války, koncentračních táborů za té druhé a železné opony za té studené. Ještě že se toho chudák pan Gidden nedožil… 

Zdroje:
Vlastní