V tu dobu se astronauti Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt nacházeli zhruba 45 000 kilometrů od domova, když v rámci mise Apollo 17 mířili k Měsíci, připomíná server CNN. Podrobný snímek naší planety na pozadí černé prázdnoty kosmu v jediném záběru zaznamenal zázrak letů do vesmíru. Na následné dotazy, který z astronautů nakonec stiskl spoušť, trojice odmítla odpovědět.

Dopadu, který má jedinečný pohled na naši planetu, se v angličtině říká „overview effect“. Mnozí astronauti říkají, že po získání této perspektivy mají touhu náš domov s jeho atmosférou, které se zdají být z vesmíru tak křehké, chránit.

Posádka mise Apollo 17 neměla nijak zvlášť v úmyslu pořídit tak slavný snímek, říká historik NASA Stephen Garber. Nebylo to ani klíčovou součástí plánu mise, nicméně NASA už od programu Gemini v 60. letech minulého století dbala na to, aby měli všichni astronauti fotografické školení a mohli světu zprostředkovat zážitky z vesmírných letů, dodává historička a kurátorka expozice Apollo Teasel Muirová-Harmonyová.

Okamžik zveřejnění fotografie připomněl jiný Štědrý večer o čtyři roky dříve, kdy astronauti Frank Borman, Jim Lovell a William Anders při misi Apollo 8 jako první lidé obletěli Měsíc. Naskytl se jim přitom pohled na „východ Země“, kdy naše planeta vystoupila nad pustý, krátery posetý povrch Měsíce.

„Urazili jsme takovou dálku, abychom prozkoumali Měsíc, ale nejdůležitější bylo, že jsme objevili Zemi,“ řekl tehdy Anders. První fotografie Země pořízené lidmi při misích Apollo se staly jedněmi z nejrozšířenějších na světě a jejich účinek přetrvává i po 50 letech.

Zveřejnění fotografie zastínily jiné události

Snímek Modrá kulička přitom nevzbudil okamžitý ohlas. Na titulních stranách novin ho tehdy částečně překonaly jiné zprávy - americká účast ve válce Vietnamu se chýlila ke konci a americký prezident Richard Nixon krátce před Vánocemi zahájil intenzivní kampaň a bombardování ve snaze konflikt ukončit. Bývalý americký prezident Harry Truman 26. prosince 1972 zemřel a světový tisk také 23. prosince zaujaly zprávy o kanibalismu mezi přeživšími leteckého neštěstí v Andách.

Dnes kultovní snímek naší planety se tak nestal okamžitou senzací, sehrál ale důležitou roli pro narůstající ekologická hnutí. První Den Země se slavil 22. dubna 1970 a fotografie mise Apollo 17 se pro něj postupem času stala hlavním symbolem, připomíná Muirová-Harmonyová. Kampaně se předtím soustředily zejména na vyobrazení znečištění, plynových masek nebo ohrožených druhů.

Apollo 17 bylo poslední misí lunárního výzkumného programu Apollo, který se zasloužil o obnovení vědeckého zájmu o zkoumání vesmíru. „Všichni, kdo na programu pracovali, si uvědomovali, že se jedná o poslední misi, a to se na zážitku výrazně podepsalo,“ uvádí historička.

Postupem času se snímek planety od trojice astronautů NASA začal spojovat s filozofií, hodnotou průzkumu vesmíru a rolí, kterou věda a technologie hraje v naší společnosti.

„Význam (fotografie) je neuvěřitelný,“ říká Muirová-Harmonyová. Její nejoblíbenější příběh spojený se snímkem pochází z rozhovoru, který Cernan poskytl po návratu na Zemi. Zdůraznil tehdy, že fotografii je třeba vnímat z filozofického hlediska jako autoportrét lidstva.

„Máte díky ní úplně jiný pohled na svět, ve kterém žijeme; geografické a politické hranice jsou při pohledu z vesmíru skutečně bezvýznamné. Myslím si, že to je částečně důvod pro to, že je Modrá kulička tak výjimečná,“ dodává historik Garber.