Za vhodná opatření WHO v současné situaci považuje trasování a izolaci nakažených. Masové a plošné očkování zatím podle ní není zapotřebí.

„Domníváme se, že můžeme (šíření nákazy) lehce zkrotit, pokud nyní zavedeme ta správná opatření,“ uvedla ředitelka WHO pro globální připravenost na infekční nemoci Sylvie Briandová. Podle odbornice z WHO Rosamundy Lewisové mezi opatření, která je vhodné zavést, patří trasování případů nákazy či izolace nakažených lidí.

Podle představitelů WHO se státy nachází v časovém okně, kdy lze šíření nemoci zabránit. Vir opičích neštovic se navíc mezi lidmi nepřenáší snadno. Proto by veřejnost neměla být přehnaně znepokojená. „Není to covid-19,“ řekla Briandová.

Podle představitelů WHO nyní není zapotřebí spustit masovou kampaň očkování proti opičím neštovicím. Očkování ale doporučuje lidem, kteří měli blízký kontakt s nakaženým. WHO chce posílit dostupnost vakcíny proti této nemoci.

Organizace nyní eviduje zhruba 200 potvrzených případů nákazy ve 20 zemích, kde se dříve nemoc nevyskytovala. Je mezi nimi i Česká republika. „Nevíme ale, zda se nejedná o pověstnou špičku ledovce,“ uvedla Briandová.

Zdravotnické služby v jednotlivých zemích zatím evidují nemoci převážně s mírnými příznaky. Vyšší riziko vzniku nemoci s vážným průběhem hrozí u těhotných žen, dětí či lidí s problémy s imunitou.

"[Monkeypox] is not a 'gay disease.'"

The @WHO and @UN are condemning media outlets for stigmatizing #monkeypox by using "homophobic and racist" language. pic.twitter.com/CB4AjdkTNJ

— AJ+ (@ajplus) May 27, 2022

Opičí neštovice jsou virové onemocnění podobné pravým neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. Poprvé byly zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a nyní se vyskytují v částech střední a západní Afriky. Až donedávna se v jiných částech světa nemoc vyskytovala jen zřídka.

Mezi příznaky patří horečka a vyrážka. Západoafrický kmen opičích neštovic, který byl zjištěn v současné epidemii, má smrtnost v afrických podmínkách zhruba jedno procento. Virus se šíří především blízkým kontaktem a podle předchozích prohlášení Briandové bylo mnoho zjištěných výskytů hlášeno u mužů, kteří mívají pohlavní styk s muži.

Podle Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se ale pravděpodobně nakazili při těsném fyzickém kontaktu s někým, kdo už byl virem infikovaný. Organizace zdůraznila, že nakazit se může kdokoli.