Andrej Babiš je předseda vlády. Jinými slovy, šéf exekutivy.

I šéf však může mít svého šéfa. Babišovi ho dělá Miloš Zeman, prezident a vrchní velitel.

Pro ty, kteří to ještě nepostřehli: Prezident v této zemi funguje jako neformální řídící důstojník předsedy vlády.

Ze žní do švestek

Několik dat z kalendáře, která jsou pro popisovaný případ důležitá:

Miloš Zeman má od konce května na stole demisi ministra kultury Antonína Staňka a žádost, aby na uprázdněné místo byl jmenován Michal Šmarda. Demisi se s laskavostí sobě vlastní svolil podepsat do konce července. O Šmardově nominaci chce rozhodnout do poloviny srpna.

Není však jisté, zda Šmardu jmenuje, anebo zavrhne, a zda nebude do zmíněné pozice cpát třeba náměstkyni na kultuře Kateřinu Kalistovou, kterou, na rozdíl od Šmardy, předchází pověst, že se v kultuře vyzná.

Sázkařům bych radil sázet na druhou možnost. V takovém případě se přetahování o 'veledůležité' ministerstvo, o jehož existenci donedávna mnozí Češi neměli páru, může táhnout do švestek. Anebo také déle.

Na Hradě totiž plyne čas pomalu. Ještě pomaleji než neomezená data od českých mobilních operátorů.

Čo bolo, to bolo

Věc je přitom jasná. Buď platí, že:

A/ prezident odvolává a jmenuje ministry bez zbytečného odkladu, nebo

B/ prezident jmenuje a odvolává jen tehdy, pokud má zrovna čas a pokud se mu chce.

Ústavní právníci se shodují, že správná odpověď se nachází pod bodem A/.

Zeman jim přitom jako premiér před dvěma desítkami let dával za pravdu. Když na něj tehdejší prezident Václav Havel naléhal, aby jmenoval ministrem zahraničí někoho jiného než Jana Kavana, okřikl ho, aby nezdržoval a splnil svou povinnost.

"Z ústavy jasně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí," pravil a upozornil, že ústava personální veto prezidentovi nedává.

Jenže 'čo bolo, to bolo, terazky je Miloš Zeman prezidentem'.

zdroj: YouTube

Trochu aritmetiky

Je patrné, že Zeman rozehrál partii s figurami, které dávají prezidentům americká či francouzská ústava. Chtěl je mít už Tomáš Garrigue Masaryk. Nakonec ale nedostal ani právo předkládat zákony.

Česká ústava, která vychází z ústavy prvorepublikové, stanoví, že:

1) Za vládu je odpovědný premiér (ne prezident),

2) vláda je odpovědná sněmovně (ne prezidentovi).

Pokud ale vláda a parlamentní strany americkou či francouzskou hru prezidentovi hrát dovolí, může toho vrchní velitel využít. A Miloš Zeman toho využívá na sto procent. Nefunguje jako moderátor, což předpokládá ústava, ale jako šéf, kterému se straničtí vůdci zodpovídají.

Je nasnadě proč: Ví, že Babiš proti němu nepůjde, že se mu podřídí. Premiér na něj nepodá kompetenční žalobu. Nebude hrozit třeba tím, že mu neposkytne finance na příští výpravu ve stopách Marka Pola do Číny.

Uff, ten Miloš má ale stisk... | zdroj: Profimedia

Babiš nebude dráždit své voliče, kteří hlasovali pro Zemana. Kromě toho má dost másla na hlavě (Čapí hnízdo plus střet zájmů) na to, aby si na prezidenta mohl dupnout.

A protože prezident zvládá aritmetiku, dokáže si lehce spočítat, že ústavní žalobu, kterou na něj navrhl Senát, sněmovna - přesněji řečeno poslanci za ANO, okamurovci a komunisté - smete ze stolu.

A zase ti lůzři z liďáku

Babiš zpočátku patrně doufal, že Zemana přesvědčí, aby změnu podepsal. Holedbal se svými vyjednávacími dovednostmi z byznysu. Postupně však vyměkl, začal dávat najevo, že výměna v čele kultury vlastně není jeho problém, ale potíž sociální demokracie. A že on za socánky tahat kaštany z ohně nebude.

V rozhovoru pro sobotní Právo (tady) to řekl polopatě: "Celý problém si vyrobila ČSSD a její představitelé. Jde o vnitřní boj v rámci strany… Ať si to ČSSD nyní laskavě vyřídí."

Tím je vymalováno. Přerod Andreje Babiše v prezidentova agenta byl završen.

Babiš však v téhle mýdlové opeře nebude ponížen, nebude v ní figurovat jako poražený. Nakonec se postaví do role prostředníka, který, obdobně jako s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem, vyjedná mezi Hradem a Lidovým domem kompromis.

Poníženými lúzry budou zase jen sociální demokraté. Dá se předpokládat, že sklapnou krovky a se Šmardou v tichosti vycouvají.

Anebo to vidíte jinak?