Zeman novinářům řekl, že komisi seznámil s tím, jaká má státní zastupitelství opatření proti úniku informací. "Jsou velice striktní, mohu vyloučit, že by docházelo k únikům," uvedl. Členy komise vybízel, aby pátrali spíš po motivu lidí, kteří za úniky stojí, řekl. "Je nutné hledat, komu únik prospěje," dodal.

Zveřejnění informací ze spisu často může sloužit i ke snaze diskreditovat orgány činné v trestním řízení tím, že nejsou schopné informace utajit, poznamenal Zeman. "Ponechám na vaší laskavé úvaze, odkud mohou informace unikat," řekl. Upozornil na to, že k únikům dochází většinou až od okamžiku zahájení trestního stíhání, kdy se o věci dozví více lidí.

Před novináři Zeman také kritizoval šéfa vyšetřovací komise Plíška. "Opakovaně se vyjadřoval v tom směru, že bude nutné přijmout nějaké opatření směrem ke státnímu zastupitelství, zesílit zřejmě parlamentní kontrolu, tedy do určité míry zavést politickou kontrolu," vysvětlil důvody, proč namítal Plíškovu podjatost. S námitkou však neuspěl.

Komise znovu vyslechla Přibila

Zeman před komisi předstoupil jako poslední, ta předtím v úterý znovu vyslechla také bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila, a to kvůli rozdílům v poskytnutých výpovědích. Podle Plíška rozdíly ve výpovědi zůstaly i po úterním slyšení. "Při závěrečné zprávě to budeme chtít vyhodnotit a nějak se k tomu postavíme," řekl Plíšek. Zatím nechtěl předjímat, zda například poslanci podají na Přibila trestní oznámení kvůli křivé výpovědi.

Před komisi dorazili také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín. Komise si pozvala Murína, protože s ním chtěla mluvit mimo jiné o nastavení pravomocí a o statistice případů úniků informací, kterou od něj obdržela. Vávra měl poslancům vysvětlit, jak jsou spisy a informace zabezpečeny na soudech.

Poslanci s Vávrou mimo jiné mluvili o zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podle informací ČTK poslanci zjistili, že jeden ze soudů na základě tohoto zákona poskytl novinářům usnesení, které se týkalo vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje fotbalový boss Miroslav Pelta. Poslanci však míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky, a nikoliv informace z trestního řízení, které předchází jednání soudu. "Tady určitě stojí zamyslet se nad tím, zda bychom nezpřesnili zákon o svobodném přístupu k informacím," řekl Plíšek.

Závěrečná zpráva bude v září

Komise podle Plíška vyslechla celkem 21 svědků, dalších pět lidí před poslanci vystoupilo, ale postavení svědka neměli. "Myslím si, že to nám může dát obrázek a podklad pro to, abychom připravili závěrečnou zprávu," řekl Plíšek.

Dodal, že v úterý od něj poslanci obdrželi osnovu. "V závěrečné zprávě chceme popsat slabá i silná místa pro případné úniky a navrhnout nějaká opatření," naznačil Plíšek. Od koho úniky nejčastěji pocházejí, nechtěl uvést. Poznamenal pouze, že selhává lidský faktor.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.