"Konečně jsem se dozvěděl, v jakém rozsahu a proč potřebuje (komise) zbavit pana nejvyššího státního zástupce mlčenlivosti, takže jsem do protokolu to učinil, abych to dále neprotahoval," uvedl Pelikán. Podle něj byl Zeman zbaven mlčenlivosti "v tom potřebném rozsahu". Žalobce by mohl před komisi předstoupit během příštího týdne. 

Ministr původně odmítal Zemana zbavit mlčenlivosti pro výslech. Zdůvodňoval to tím, že žádost komise nebyla řádně zdůvodněna podle zákona o státním zastupitelství. Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) namítal, že další svědci byli na základě podobných žádostí jinými nadřízenými mlčenlivosti zbaveni a obvinil ministra z obstrukce.

Pelikán uvedl, že si záležitost objasňovali zhruba polovinu času, kterou na komisi strávil. "Mám radost, že jsme si to vysvětlili," uvedl. "Díky tomu mám dobrý pocit, že jsem tu nebyl zbytečně," dodal s tím, že ohledně sdělených opatření proti úniku informací ze spisů se ho komise na nic neptala. S Pelikánem chtěla komise podle jejího předsedy Martina Plíška (TOP 09) probrat ministrův pohled na kontrolní nástroje ve vztahu k neoprávněnému nakládání s vyšetřovacími spisy a opatření.

Informace mohou jít i přes detektivy 

Komise v úterý také vyslechla bývalého šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, který odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly z útvaru pod jeho vedením. Podobně se pak vyjádřila také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, pokud by šlo o případné úniky ze státního zastupitelství.

"Ohrazuji se proti tomu, že by slabým článkem bylo státní zastupitelství, tomu tak rozhodně není. Uvnitř státního zastupitelství jsou nastaveny mechanismy velmi účinné a efektivní a o tom také svědčí některá trestní řízení proti státním zástupcům," upozornila Bradáčová.

Jedním z opatření proti únikům by podle žalobkyně měl být zákon o poskytování soukromých detektivních služeb. Bradáčová podotkla, že soukromými detektivy je řada bývalých policistů, kteří odešli v důsledku reorganizací a "často získávají informace od svých bývalých kolegů".

Bradáčová také dodala, že ne každý únik informací v důsledku porušení mlčenlivosti nutně musí být trestným činem. Stane se jím případě, pokud je prokázán úmysl způsobit tímto únikem škodu, nebo získat výhodu. Podle Bradáčové by bylo také vhodné najít řešení pro poskytování informací, které by respektovalo právo na svobodu slova na jedné straně a právo na ochranu soukromí na straně druhé.

Pelta výpověď nekomentoval

Dopoledne před komisí stanul také bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Ten je obviněn kvůli údajnému zmanipulování sportovních dotací. Měsíc strávil ve vazbě, odkud byl propuštěn na začátku června. Z policejních spisů tehdy o případu unikaly do médií informace. Dozorující státní zástupce dokonce kvůli tomu požadoval stažení jednoho z článků, protože se obával, že zveřejněné informace budou zasahovat do průběhu trestního řízení.

Komise ovšem vznikla především kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes (MfD) Marka Přibila s Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Někdejší vicepremiér Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise má prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Má se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.