Vypadá to jako sci-fi ze vzdálené budoucnosti, ale odehrává se to právě teď – vědci po celém světě proměňují obyčejný hmyz v kyborgy, kteří by jednoho dne mohli zachraňovat lidi z trosek zřícených budov nebo dolů. Pomocí drobných elektronických „batůžků“, elektroimpulsů a videoherních ovladačů se brouci a švábi stávají malými, ale odolnými záchranáři, schopnými dostat se tam, kam žádný člověk ani robot nedokáže.

V biorobotické laboratoři na Univerzitě v Queenslandu pracuje student Lachlan Fitzgerald na ambiciózním projektu: z běžných potemníkovitých brouků a australských obřích švábů dělá biohybridní stroje. Po krátké ledové „anestezii“ připevní na jejich hřbet malou řídicí jednotku napojenou na tykadla a křídla. Díky elektrickým impulzům může brouka navádět, přičemž stále využívá jeho přirozenou obratnost, sílu a odolnost. Tito tvorečci dokážou lézt i s nákladem vážícím stejně jako oni sami, prodírají se úzkými škvírami a neohroženě překonávají překážky, které by pro klasické roboty znamenaly konec mise.

zdroj: Profimedia.cz

Fitzgerald plánuje vytvořit celou armádu těchto drobných kyborgů, kteří budou po katastrofách hledat přeživší. Stačí jeden příkaz a brouk změní směr. „Zasahujeme jen tehdy, když se odchýlí od trasy. Jinak ho necháme jednat podle jeho přirozených instinktů,“ vysvětluje. Navzdory tomu, jak šíleně to zní, technologie má obrovský potenciál. Brouci mohou být vybaveni kamerami, senzory kvality vzduchu, měřením teploty i dalšími nástroji. Tým nyní upravuje systém napájení a plánuje i přenos obrazu v reálném čase.

zdroj: Profimedia.cz

Záchrana z trosek, švábi místo robotů

Projekt není ojedinělý. Už v roce 2014 vědci z North Carolina State University přeměnili běžné šváby v tzv. bioboty – dálkově řízené záchranáře vybavené citlivými mikrofony. Jejich úkolem? Rozlišit důležité zvuky – jako volání o pomoc – od šumu v pozadí. „Chceme, aby bioboti rozpoznali, co je důležité. Aby dokázali zaměřit člověka pod troskami dříve, než tam dorazí záchranáři,“ uvedl tehdy profesor Alper Bozkurt. A vývoj jde dál. Vědci z Caltechu testují medúzy s implantovanými kardiostimulátory, které lze ovládat a využít pro průzkum hlubokého oceánu. Cornellova univerzita představila roboty řízené hlívou královskou, schopné vnímat prostředí pomocí elektrických signálů hub. Zdá se, že hranice mezi přírodou a technologií se pomalu, ale jistě rozplývá.

Etika samozřejmě zůstává tématem k diskusi. Výzkumníci ujišťují, že brouci s batůžky žijí stejně dlouho jako ostatní, bez známek stresu. „Otázkou zůstává, zda si vůbec něco uvědomují,“ říká Fitzgerald, „ale potenciál této technologie zachraňovat životy výrazně převyšuje pochybnosti.“

Vědci doufají, že během příštích pěti let otestují své kyborgy v reálné záchranné operaci. Až příště spatříte švába, možná místo paniky ucítíte respekt – jednou vám právě on může zachránit život.