Družicové snímky jednotlivých oblastní umožňují vědcům zmapovat a posoudit, kde jsou pro určité viry příhodnější podmínky. Odhadnou tak například výskyt plžů v Africe. Hlemýždi a plži patří mezi hlavní přenašeče parazitických nemocí v tropickém pásmu. Platí to i pro vodní plže přenášející červy, které pak šíří schistosomózu.

Vědci k určení pravděpodobnosti výskytu nemoci porovnávají mapy vodních toků s družicovými daty o místech obývaných lidmi. Tam, kde se údaje z map překrývají, hrozí zvýšené ohrožení nákazy. Zdravotníci tak díky satelitům s předstihem vědí, na jakou konkrétní oblast se mají zaměřit.

Tento postup odborníci používají i při mapování výskytu hmyzu, který přenáší další choroby. Jsou tak schopni určit a předpovědět například pohyb moskytů.

Profesor Ken Linthicum z amerického ministerstva zemědělství používá satelitní snímky pro předpověď výskytu malárie, horečky dengue, nemoci chikungunya a dalších virů. "Klíčové je porozumět spojení ekologie v souvislosti s předchozím vývojem šíření viru. Samotná data nestačí," tvrdí vědec.

Množství dat získaných z vesmíru má v následujících letech rapidně růst. Evropská unie startuje projekt nových strážních satelitů. Flotila kosmických těles představuje dosud největší pozorovatelský projekt tohoto typu. Veškeré získané informace budou volně dostupné.