Ve výškovém domě z období stalinismu, který dominuje panoramatu Rigy, desítky postarších Rusů čekají na test ze základních znalostí lotyštiny, aby prokázali věrnost zemi, v níž žijí celá desetiletí. V rukou drží červené ruské pasy a na poslední chvíli si ještě procházejí poznámky s obavami, že pokud u zkoušky neuspějí, lotyšské úřady je ze země vyhostí.

To, že někdo mluvil rusky, a ne lotyšsky, dlouho nebyl problém, ale ruská invaze na Ukrajinu to změnila. Kampani před loňskými parlamentními volbami dominovala debata o otázkách národní identity a bezpečnostních otázkách.

Vláda nyní po 20 000 držitelích ruských pasů chce, aby podstoupili test z lotyštiny, protože si dělá starosti ohledně loajality ruských občanů vůči lotyšskému státu, říká náměstek ministra vnitra Dimitrijs Trofimovs. Ve většině případů jde o starší ženy.

„Pokud bych byla (z Lotyšska) deportována, neměla bych kam jít, žiju tu 40 let,“ říká 70letá Valentina Sevasťjanovová, která pracovala jako učitelka angličtiny a průvodkyně po Rize. V soukromé škole v centru lotyšského hlavního města zrovna absolvovala závěrečnou lekci kurzu lotyštiny. „Ruský pas jsem přijala v roce 2011, abych mohla snadno navštěvovat nemocné rodiče v Bělorusku. Už zemřeli,“ říká.

Na intenzivní tříměsíční kurz s ní chodilo dalších deset žen ve věku od 62 do 74 let. Všechny požádaly o ruský pas po roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz a vzniklo nezávislé Lotyšsko. Díky tomu měly v 55 letech nárok na ruský důchod a pro cesty do Ruska a Běloruska si nemusely vyřizovat vízum.

Ale když Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu, Lotyšsko vypnulo ruské televizní kanály, zničilo sovětský válečný pomník a nyní pracuje na omezení vzdělávání v ruštině. Mnoho z etnických Rusů, kteří tvoří asi čtvrtinu z 1,9 milionu obyvatel země, kvůli tomu má pocit, že pro ně ve společnosti, kde mluvit pouze rusky bylo po desítky let přijatelné, už není místo.

Ruští občané mladší 75 let, kteří test do konce roku neudělají, dostanou dostatečný čas na to, aby odešli, říká Trofimovs. Pokud neodejdou, může je čekat „nucené vyhoštění“. Připomíná také, že Moskva loni invazi na Ukrajina odůvodnila ochranou rusky mluvících obyvatel sousední země.

„Dobrovolně se rozhodli, že nepřijmou občanství Lotyšska, ale jiného státu,“ říká náměstek.

Sevasťjanovová říká, že učit se lotyšsky je v pořádku, ale že tlak ze strany úřadu je špatný. „Lidé žijí v ruském prostředí. Mluví jen rusky. Proč ne? Je to velká diaspora,“ argumentuje tato žena. „Někde v práci se mluví rusky. Jsou tu ruské noviny, televize, rozhlas. V obchodech a na trhu můžete mluvit rusky, protože Lotyši snadno přeskočí do ruštiny,“ uvádí.

Aby Rusové u zkoušky uspěli, musejí rozumět základním frázím v lotyštině a musejí se naučit jednoduché věty jako „Chtěl bych si dát jídlo a dal bych si rybu, ne maso,“ přibližuje Liene Voronenková, šéfka lotyšského Národního vzdělávacího centra, které má zkoušky na starosti.

„Ráda se učím jazyky a myslela jsem, že se v důchodu budu učit francouzsky, ale dopadlo to tak, že se učím lotyšsky. Ale jo, proč ne?“ říká Sevasťjanovová.