Dnes je středa 28. září 2022., Svátek má Václav
Počasí dnes 4°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Rusové prchající před mobilizací v Česku nemají nárok na humanitární víza

Aktualizováno: Rusové prchající před mobilizací v Česku nemají nárok na humanitární víza
Demonstrace u berlínské Braniborské brány na podporu Rusů prchajících před mobilizací | zdroj: Profimedia

Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Armáda povolá 300 000 rezervistů.

„Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ napsal ČTK Lipavský. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude Česko k případným dezertérům přistupovat jako ke všem žadatelům o azyl. „Pokud někdo přijde, bude jeho žádost posouzena v rámci standardního azylového řízení,“ uvedl dnes v předvolební debatě serveru Blesk.cz. Doplnil, že žádné signály o přílivu Rusů, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, vláda nemá.

Mají se prchající Rusové pustit na území EU? Je to na jednotlivých státech, vzkazuje Evropská komise

Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat a měli by zaujmout společnou pozici.

Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem. Vedle toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.

Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci vyvolalo v Rusku šok a obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet. Podle údajů Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek, byly ve středu vyprodány přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz. Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup - například do gruzínského Tbilisi - také nebyly dostupné. Ve středu večer poté podle serveru Airlive.net nařídily ruské aerolinie zastavit prodej letenek ruským mužům ve věku od 18 do 65 let. Pokud by chtěli vycestovat, musí podle pokynů předložit souhlas ministerstva obrany.

Podle komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou.

„Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipperová. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou.

Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko již na půl milionu lidí. Řada z nich zamířila například do Turecka či Srbska, další však odešli do států EU. Podle Stana se unie nechce otočit zády k lidem nesouhlasícím s válkou a protestujícím proti mobilizaci.

„Cítíme sympatie s rodinami, které se bojí o své syny, bratry a otce, kteří jsou posíláni na smrt v nesmyslné a ilegální válce... Cítíme solidaritu a EU hledá způsob, jak onu solidaritu těmto lidem projevit,“ prohlásil mluvčí. Dokud se ale unijní státy neshodnou na společném postupu, bude osud odcházejících Rusů v rukou členských zemí, jejichž hranici chtějí překročit.

Pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Dva Britové odsouzení k smrti separatisty na Ukrajině se vrátili do Británie

Dvojice Britů odsouzených k smrti v samozvané Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny se přes Saúdskou Arábii vrátila domů do Británie. Premiérka Liz Trussová řekla, že pro Aidena Aslina a Shauna Pinnera tím končí měsíce nejistoty a utrpení, napsal dnes web stanice BBC.

„Dostali jsme se odtamtud, ale bylo to jen o vlásek,“ řekl Pinner na videu, které společně s Aslinem nahráli v letadle do Británie. Robert Jenrick, poslanec za Newark, odkud Aslin pochází, řekl, že Aslinova rodina je ze zpráv „ohromně šťastná“.

Aslin a Pinner se z vězení dostali v rámci výměny deseti zajatců, z toho pěti Britů, mezi Ukrajinou a Ruskem, kterou zprostředkovala Saúdská Arábie. Zbylými propuštěnými Brity jsou John Harding, Dylan Healy a Andrew Hill.

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Ukrajině se ze zajetí podařilo dostat 215 lidí včetně obránců Mariupolu, Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu blízkého Putinovi Viktora Medvedčuka.

Healy na Ukrajině poskytoval humanitární pomoc. Dominik Byrne, spoluzakladatel neziskové organizace, která podporovala Healyho rodinu, řekl BBC, že propuštění muži se „těší na normální život s rodinou po téhle těžké zkoušce“.

Propuštění uvítal i ministr zahraničí James Cleverly. „Bohužel vysvobodit se nepodařilo Paula Ureyho. V myšlenkách jsme stále s jeho rodinou,“ dodal s odkazem na britského obránce Ukrajiny, který v červenci v zajetí zemřel.

„(Zajatci) si prošli měsíci utrpení, tlaku a stresu následkem tohoto vykonstruovaného procesu,“ řekl Jenrick. Dodal, že „nemůže vyzradit detaily vyjednávání“, jehož dokončení ale podle něj bylo velmi náročné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Jenricka snahy osobně podpořil. Poslanec vyjádřil vděk i Saúdské Arábii, která se doposud v politických projevech ohledně ruského konfliktu na Ukrajině držela při zemi.

Saúdská Arábie je strategickým partnerem Spojených států, s administrativou prezidenta Joea Bidena má ale pošramocené vztahy a tradičně se zdráhá podnikat kroky, které by zneklidnily Rusko, píše BBC.

„Saúdské Arábii jsme dlužní za její roli v celé věci,“ řekl Sky News předseda obranného výboru britského parlamentu Tobias Ellwood a pokračoval: „Je ale zajímavé pozorovat, jak byly tradičně neutrální státy jako Švýcarsko odsunuty, a země jako Saúdská Arábie nebo Turecko nyní plní roli prostředníků, a přitom uplatňují svůj vliv.“

Zdroje: