Luiza Něstěrovová si ještě před dvěma lety nedokázala představit, že by jezdila na kole do zaměstnání. Mladá žena však dnes šlape přes Moskvu mezi nepřátelskými automobilisty a na vozovkách jen málo uzpůsobených cyklistům.

Jízdní kolo v Moskvě je jako plachetnice v poušti. "Moskva není vůči cyklistům přátelská," říká třicetiletá Luiza a vypočítává hlavní překážky: sníh šest měsíců v roce, obrovské dopravní tepny, které je možno překonat jen dlouhými podjezdy, a řidiči, kteří nejsou cyklistům nakloněni.

Luiza, která pracuje ve finančním sektoru, každý den nasedne na své světle zelené kolo a ujede více než pět kilometrů na velmi frekventovaných silnicích, kde nejsou pruhy pro cyklisty, v létě stejně jako v zimě.

"Když sněží, vezmu si jen teplejší rukavice," uvádí Luiza, která jezdí i při 27 stupních Celsia pod nulou.

Aby povzbudila Moskvany, aby ji následovali, založila si účet na Instagramu, který sleduje 5400 lidí. Ruská média s ní často dělají rozhovory. Stala se jakousi vyslankyní cyklistiky.

"Přála bych si, aby cyklisté byli v Moskvě běžným jevem. Stále více lidí by chtělo jezdit na kole, ale mají strach z aut: u nás se řidiči neučí sdílet silnici s cyklisty," říká Luiza, která přes to všechno jezdí bez helmy. Moskva se svými 12 miliony obyvatel je město jak dělané pro cyklisty, soudí.

Moskva jako cyklistická metropole?

Moskevská radnice již několik let investuje do rozvoje cyklistiky zároveň s rekonstrukcí městské infrastruktury, která má být dokončena do příštího roku, kdy se v Rusku bude konat světové mistrovství ve fotbalu. "Lidé chtějí, abychom zřídili pruhy pro cyklisty," ujišťuje Alexej Miťjajev, který má na radnici na starosti cyklistickou infrastrukturu a sám na kole jezdí.

Miťjajev za podpory moskevského starosty Sergeje Sobjanina zahájil po vzoru Paříže a Londýna v roce 2014 systém sdílení jízdních kol VeloBike. Na jednu cestu stojí zapůjčení kola 30 rublů (13 Kč) a na celý den 150 rublů (63 Kč). Moskvané si mohou půjčit obyčejná, ale také elektrická kola.

Radnice vynakládá na tento systém sdílených jízdních kol celkem 150 milionů rublů (63 milionů Kč) ročně. Systém zahrnuje 330 stanic a 3200 bicyklů.

Radnice zároveň rozšiřuje cyklistické stezky, které dnes měří 203 kilometrů - z toho 133 kilometrů je v parcích - zatímco v roce 2012 jich bylo jen 52 kilometrů. Moskva však vyšla z ničeho a zaostává daleko za 400 kilometry cyklistických tras v Amsterodamu a 740 kilometry v Paříži.

"Moskva možná nikdy nebude metropolí cyklistů jako je Amsterodam, ale doufáme, že bude pro cyklisty přívětivější," slibuje Alexej Miťjajev.

Nadja Žerebinová, která s přáteli založila sdružení Let's Bike It, soudí, že radnice musí vynaložit ještě mnoho úsilí, aby kolo mělo své místo na vozovce a cyklisté nejezdili po chodnících k velké zlosti pěších. "Vznikají tak konflikty a nebezpečné situace," upozorňuje. Sdružení také požaduje, aby se sníh přednostně odstraňoval z cyklistických pruhů. "Města jako Oslo nebo Montreal mají stejně tak mrazivé zimy jako my, a přesto je v nich velké množství vyznavačů jízdy na kole, proč tedy ne u nás?" táže se.

Podle Alexeje Miťjajeva je nedávný zájem Moskvanů o cyklistiku známkou toho, že se chtějí více přiblížit svému městu. "Je to také otázka generací: naši rodiče dávali přednost automobilům, které symbolizovaly jejich nový životní styl po pádu komunismu. Mladá generace zase dává přednost svobodě," říká.