Českem projede další americký konvoj. Tentokrát bez povyku
7. 9. 2015 – 17:19 | Zpravodajství | art
Tentokrát průjezd amerického vojenského konvoje Českem větší pozdvižení nevyvolává. Američtí vojáci míří na cvičení do Maďarska. Ve středu do Česka dorazí první část konvoje o zhruba 20 vozidlech. Přípravný tým má za úkol vyzkoušet trasu pro hlavní část konvoje s několika stovkami vojáků, který našim územím projede 13. a 14. září.
Američtí vojáci tak během týdne projedou Českem třikrát. První, předsunutou část konvoje bude tvořit přes 20 vozidel a asi 60 vojáků, uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc.
Do Česka přijedou během středy z bavorské základny ve Vilsecku, přenocují ve Vyškově. Jejich trasa povede z Rozvadova přes Prahu a Brno. "Ve čtvrtek pak budou pokračovat z Vyškova směrem na Lanžhot," dodal Šulc.
Část z nich se v pátek a sobotu přes Česko opět vrátí do Německa. V neděli pak na cestu vyrazí hlavní část amerických sil. Mělo by je tvořit do 550 vojáků a asi 150 vozidel, včetně obrněnců Stryker. Po českých dálnicích a rychlostních silnicích pojedou rozděleni do více kolon, aby neblokovaly dopravu.
Podobný americký konvoj projel Českem na přelomu března a dubna. Vzbudil tehdy značný zájem veřejnosti. Zprvu se ozývaly spíše kritické hlasy lidí z okruhu spolků sympatizujících s Ruskem.
Při průjezdu ale americké vojáky vítaly tisíce jejich příznivců, a to ve městech, kde přespávali, i kolem silnic, kudy projížděli. Důvodem tehdejšího zájmu byla i vyhrocená situace na Ukrajině a ruský podíl na ní. Konvoj byl proto vnímán jako symbolický vzkaz USA o podpoře východoevropským spojencům.
V současné době se pozornost Evropy i Maďarska, kam americká jednotka směřuje, zaměřila z Ukrajiny a Ruska na řešení uprchlické krize. Pravděpodobně i proto se proti zářijovému konvoji neobjevuje tolik kritických hlasů. Proti průjezdu i tak chtějí někteří aktivisté protestovat.
V Česku se chtějí sejít v úterý odpoledne na Klárově. Větší akce odpůrci NATO a USA chystají na Slovensku.
Za první pololetí letošního roku se přes území Česka uskutečnilo 3727 tranzitních průjezdů a přeletů příslušníků ozbrojených sil jiných států, z toho 3622 leteckých. Po pozemních komunikacích se přes Česko v 18 silničních proudech a 87 samostatných přesunech přepravilo 1277 zahraničních vojáků.
Američané se v Maďarsku zúčastní cvičení NATO Brave Warrior 2015.
V Evropě je nyní 74 tisíc amerických vojáků. Před zhruba 15 lety jich bylo 120 tisíc
Američtí vojáci působící v Evropě spadají pod Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM).
- EUCOM vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Jeho zájem se dotýká 51 zemí a oblastí; kromě Evropy také Ruska, Grónska a Izraele.
- EUCOM velí od května 2013 americký generál Philip Breedlove (59), který je současně vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR).
- EUCOM má ve své podřízenosti čtyři hlavní složky: pozemní síly (USAREUR) se sídlem v německém Wiesbadenu, námořnictvo (NAVEUR) se sídlem v italské Neapoli, vzdušné síly (USAFE) s hlavní základnou v německém Ramsteinu a námořní pěchotu (MARFOREUR), která sídlí společně se speciálními jednotkami (SOCEUR) v německém Böblingenu.
- Podle internetových stránek EUCOM mají americké pozemní síly v Evropě 12 vojenských základen (hlavně v Německu, dále v Itálii, Belgii a Nizozemsku), šest leteckých (Německo, Anglie, Turecko, portugalské Azory a Itálie) a tři námořní (Itálie).
- Zatímco v roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc amerických vojáků, postupně jejich počet klesal. V roce 1980 to bylo 350 tisíc, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc, v roce 2007 72 tisíc a nyní jich je v Evropě asi 74 tisíc. Z nich 64 tisíc spadá pod EUCOM a na základnách pracuje pro EUCOM dalších téměř 10 tisíc civilních pracovníků. Dalších necelých 10 tisícamerických vojáků a 20 tisíc civilních pracovníků působících v Evropě spadá pod jiná velitelství.
- Od roku 1952 se EUCOM podílelo na více než 200 nejrůznějších operacích, které zahrnovaly jak vojenské, protiteroristické a humanitární akce, tak pomoc při přírodních katastrofách.
- Vojáci z EUCOM byli zapojeni do operací v době kyperské krize (60. léta), účastnili se jomkipurské války (1973), operace Pouštní bouře v Perském zálivu (1990 až 1991), občanské války v bývalé Jugoslávii či posledních konfliktů v Iráku či Afghánistánu.