Musíme optimalizovat, tedy propustit desítky zaměstnanců, abychom těm zbylým mohli přidat a být konkurenceschopní na trhu, oznámil loni na jaře ředitel rozhlasu René Zavoral. Nedlouho předtím, než ohlásil nepopulární opatření, ale také podepsal smlouvu na nákup nového luxusního služebního vozu.

Předcházelo tomu výběrové řízení, na které si vedení rozhlasu vyčlenilo 1 700 000 korun. Požadovaný vůz vyšší střední třídy měl být doplněn kompletní luxusní výbavou. Namátkou třeba automatickou převodovkou, pohonem všech čtyř kol nebo koženými sedačkami se systémem vyhřívání i odvětrání. (Celou specifikaci vozu najdete zde.)

BMW, Audi, Volvo nebo Mercedes 

Podle zadání chtěl rozhlas vybírat z vozů jako BMW páté nebo šesté řady, Audi A6 nebo A7, Infiniti Q70, Jaguar XF, Mercedes řady CLS nebo E, Škoda Superb nebo několik variant vozů Volvo.

Nové Volvo v garážích Českého rozhlasu | zdroj: Hlídací Pes

To také v soutěži nakonec zvítězilo – nabídky se sešly dvě, jedna na Volvo S90, druhá na C90 CC.

"Na základě řádně vypsané a vyhodnocené veřejné zakázky byla uzavřena kupní smlouva na vozidlo model Volvo S90 ve výbavě, která odpovídá standardu vyšší střední třídy. Konečná cena činila 1 343 913,- Kč bez DPH. Jen na okraj – tato částka odpovídá zhruba 0,06 procenta rozpočtu ČRo," říká mluvčí ČRo Jiří Hošna.

Dodává, že vozidlo odpovídá stupněm výbavy kvalitativně předchozímu vozidlu, kterým byla Škoda Superb.

Kvalitativně skutečně zvolený model odpovídá Superbu, ne ale cenou. HlídacíPes.org namodeloval vůz česko-německého původu ve stejné výbavě a zjistil, že touto volbou by rozhlas mohl ušetřit téměř třetinu ceny. Superb v luxusní řadě Laurin&Klement v automatu 4×4 a v požadované výbavě vychází bez jakékoli slevy nebo veřejné soutěže na 1 167 000 korun s DPH (cca 971 tisíc Kč bez daně). Celou kalkulaci najdete zde.

Toho, že by špičkově vybavený Superb vyšel výrazně levněji než Volvo, si všimly i rozhlasové odbory:

"Nechápeme, proč by kvalitní a luxusní vůz domácí výroby, který ostatně pro reprezentativní účely využívá velké množství českých politiků na nejvyšší úrovni a ředitelů významných institucí, nebyl dostatečně důstojný pro vedení Českého rozhlasu," odepsal na dotaz HlídacíPes.org šéf rozhlasových odborů (ROZO) Jiří Hubička. O detailech celé transakce se dozvěděl právě až z dotazu redakce.

"Vedení ČRo odbory o této investici, stejně jako o investicích dalších, neinformuje, není to, po pravdě řečeno, jeho povinností. Dozvídali jsme se to postupně a neoficiálně. Konkrétní finanční důsledky tohoto nákupu se však dozvídáme až v tuto chvíli," konstatuje Hubička.

Auto jen pro zvláštní případy

Rozhlas už v minulosti reprezentativním vozidlem disponoval. Šlo právě o zmíněný Superb, který teď bude jako ojetý nabídnut k odprodeji. Je z roku 2012 a najeto prý má přes 100 tisíc kilometrů.

Pro srovnání – generální ředitel České televize Petr Dvořák jezdí luxusním Audi A8. Jde ale o jeho soukromé vozidlo, které si koupil ze svých prostředků.

Rozhlasový mluvčí Jiří Hošna tvrdí, že pro běžné účely využívá generální ředitel ČRo stejně jako ostatní členové managementu standardní služební automobily.

Nové Volvo prý bude sloužit "k reprezentativním účelům a služebním potřebám generálního ředitele, jeho statutárního zástupce". "Případně je určeno k plnění reprezentativních účelů dalších členů vrcholového managementu ČRo. Slouží také pro přepravu významných hostů, zejména zahraničních, do ČRo," říká Hošna.

Odmítá také, že by nákup vozidla byl nevhodný v době, kdy rozhlas prochází úspornými opatřeními, respektive personálními škrty.

"Nevím, na co narážíte v případě 'úsporných opatření," říká Hošna. V ČRo podle něj neprobíhají žádná úsporná opatření, ale "optimalizace pracovních míst za účelem zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance ČRo a zvýšení konkurenceschopnosti ČRo na trhu práce".

Odbory: Je to pohrdání zaměstnanci

S tím, jak vedení nákup nového auta vysvětluje, ale nesouhlasí šéf rozhlasových odborů (ROZO) Hubička: "Vnímáme toto stanovisko ze dvou úhlů. Zaprvé věcný aspekt: vedení si nepochybně předem zajistilo, aby nákup tohoto vozu nenarazil na stanovisko Rady ČRo ani dozorčí komise. Na to vedení dává vždy bedlivý pozor."

Celá věc má podle předsedy rozhlasových odborářů ale ještě morální rozměr. "V době, kdy vedení propustilo několik desítek zaměstnanců, z nichž dnes většina rozhlasu citelně chybí, je investice do takto ostentativního projevu 'reprezentativnosti' výrazem pohrdání zaměstnanci, zejména pak těmi, kteří byli (s odůvodněním, že je třeba šetřit) propuštěni," doplňuje Hubička.

Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna oponuje, že zaměstnancům rozhlasu byla od letošního ledna zvýšena mzda a zároveň jim byly navýšeny položky v systému sociálních benefitů. "Celkem tak díky snížení počtu pracovních míst o 116 mohl ČRo v letošním roce navýšit osobní náklady o 63 milionů korun," konstatuje.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky