Výsledek diskuse o navýšení rodičovského příspěvku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kompromisem mezi stranami koalice, z nichž část požadovala i navýšení příspěvku rodinám, kterým se děti narodily letos, a pohledem na finanční možnosti státu. Pevnou hranicí na nárok tak bude 1. leden 2024, uvedl. Jurečka dodal, že loni vydal stát na rodičovský příspěvek 32,4 miliardy korun.

Odstupňovat navýšení rodičovského příspěvku i pro rodiny dětí narozených loni a letos chtěli Piráti. Navrhovali, aby rodiny letos narozených dětí dostaly navíc 30 000 korun, rodiny dětí narozených loni 10 000 korun. Jurečka šel na zasedání vlády s návrhem na navýšení o 30 000 korun pro rodiny děti narozených v druhé polovině roku letošního. Podle Richterové by Piráty preferovaný návrh stát vyšel celkově na 4,2 miliardy korun rozpočítaných do tří let.

Celková rodičovská by se podle dřívějšího vyjádření Jurečky mohla zvednout z 300 000 Kč o 50 000 korun u jednoho dítěte, u dvojčat ze 450 000 Kč o 75 000 korun. Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku se má zkrátit ze čtyř na tři roky, rodiče ale dál budou moci s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.

Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80 000 korun na 300 000 Kč. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku.

O kolik se zvednou výdaje, bude jasné podle toho, kdo všechno přidáno dostane. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Fiala současně v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.

Pro prodloužení doby čerpání náhradního výživného podle ministerstva hovoří to, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun.

Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Vláda odmítla dvojici návrhů ANO, které mají zavést tzv. mateřský příspěvek

Nesouhlasné stanovisko zaujala vláda ke dvojici poslaneckých novel opozičního hnutí ANO, které cílí na změny v sociálních dávkách. Vyplývá to z výsledků zasedání. Zřízení mateřského příspěvku, jak navrhuje ANO, by podle kabinetu bylo zcela nesystémové a nekoncepční. Návrh popírá základní principy systému sociálního zabezpečení, konstatovala ve svém negativním stanovisku vláda.

ANO chce doplnit stávající systém dávek poskytovaných v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím o novou dávku státní sociální podpory nazvanou mateřský příspěvek. Opoziční poslanci to zdůvodňují tím, že některé ženy, ačkoli jsou před porodem ekonomicky aktivní, nedosáhnou za stávajících podmínek na peněžitou pomoc v mateřství. Důvodem je to, že nesplní podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu vyžadovanou zákonem.

Mateřský příspěvek by podle ANO zajistil spravedlivou kompenzaci ušlých výdělkových příležitostí kolem porodu všem ekonomicky aktivním ženám s částečnými úvazky, ženám se svobodným povoláním, studentkám, doktorandkám a osobám samostatně výdělečně činným.

Úpravu odmítlo ministerstvo financí i ministerstvo práce. Podle kabinetu by bylo vytvoření mateřského příspěvku nesystémové a nekoncepční. „V případě, že osoba nebyla účastna po stanovenou minimální dobu pojištění, a tedy neodváděla pojistné, nemůže být kompenzována pojistným plněním. V takové situaci je osoba z důvodu péče o dítě podpořena nepojistnou dávkou, tedy rodičovským příspěvkem. Vláda takový systém na rozdíl od navrhovatelů nepovažuje za nespravedlivý,“ uvádí stanovisko.

Záporně se postavila vláda k oběma verzím návrhu, které obě počítají se zavedením mateřského příspěvku. V jedné z předloh by zřízení příspěvku doprovázelo zrušení nynější peněžité pomoci v mateřství, v druhé by dávky existovaly paralelně. „Takto zásadní zásah do systému sociálního zabezpečení by měl být podle názoru vlády nejprve důkladně analyzován a měly by být pečlivě a komplexně zhodnoceny jeho možné dopady, což předložení tohoto poslaneckého návrhu zákona zřejmě nepředcházelo,“ vysvětlila vláda svůj postoj.

Předloze ANO kabinet vyčítá i to, že zásadně zasahuje do výdajové strany státního rozpočtu v době nezbytné konsolidace veřejných financí. Příspěvek by měl být podle ANO určen zejména pro dvě až tři desítky tisíc žen, které nesplňují podmínky nároku na současnou mateřskou. Rozpočtové dopady odhadli předkladatelé v čele se stínovým ministrem práce a sociálních věcí ANO Alešem Juchelkou na 1,3 miliardy korun ročně.