Chystané změny dnes novinářům přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Vláda minulý čtvrtek představila svůj balíček opatření k ozdravení státních financí a návrh změn penzí. Výdaje na důchody prudce rostou, systém důchodového pojištění je v propadu. Podle ministra by se bez úprav v budoucnu buď musely vyplácené penze snižovat, odvody a daně zvyšovat, nebo by si stát na důchody musel dál půjčovat. Ke zmírnění deficitů má přispět odsouvání penzijního věku. Podle záměru by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým bude zrovna 50 let. Kdy budou moci jít do penze, by se tak měli dozvědět nejméně 15 let předem. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.

Dnešní padesátníci svůj penzijní věk zjistí po schválení legislativy, která změny upraví. Budou ho tak vědět jen pár let předem. „Lidem nad 50 let to oznámíme v jeden moment. Někteří se to nedozvědí 15 let předem, to pravda je. Potřebujeme s tím ale začít,“ uvedl Jurečka.

Důchodový věk se posouvá už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Podle nynějšího zákona se má zastavit na 65 letech. V tomto věku jako první do penze půjdou muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte s rokem narození 1965. U matek více dětí by se hranice na 65 let měla dostat postupně do roku 2036.

„U lidí od ročníku 1966 se předpokládá, že se může jejich důchodový věk navýšit podle toho, jestli se jejich doba dožití v 50 letech posunula proti generaci roku 1965. Když bude zákon schválen od ledna 2025, teprve pak bude možné něco sdělovat. Předpokládáme, že bude jednorázové sdělení pro sedm či osm ročníků, které mají 50 let,“ upřesnil šéf odboru. Podle něj by se za rok mohl věk posunout nejvýš o dva měsíce.

Podle údajů statistického úřadu měli v roce 2015 padesátiletí muži před sebou v průměru 27,7 roku a ženy 32,6 roku. V roce 2019 to bylo u padesátníků 28,4 roku a u padesátnic 33,3 roku. Za čtyři roky se tak doba dožití padesátníků protáhla o 0,7 roku. Podobně by se tedy nejspíš mohl zvedat i věk nástupu do penze. Covidová epidemie dobu dožití v letech 2020 a 2021 zkrátila. Předloni to bylo u padesátiletých mužů na 26,2 roku a u žen na 31,8 roku.

Věk nástupu do penze a pobíranou částku podle nynějších pravidel - tedy bez zahrnutí chystaných změn - mohou lidé zjistit v důchodové aplikaci IDA. Přihlásit se je možné s elektronickou identitou, a to třeba s bankovní identitou či s datovou schránkou. Ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové eviduje přes dva miliony přístupů do aplikace.

Výdaje na penze nyní tvoří kolem 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu začnou ve 30. letech odcházet nejsilnější ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají. 

Jurečka letos nepředpokládá růst minimální mzdy

Jurečka nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl novinářům po dnešním jednání odborů a zaměstnavatelů o nastavení pravidelné valorizace nejnižších výdělků. Odboráři požadují navýšení minimální mzdy o 1000 korun od července a od ledna o dalších 1200 korun na celkem 19 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti.

„To, že by se minimální mzda ještě v letošním roce zvýšila, na to prostor nevidím,“ řekl Jurečka. Podle něj o tom debatovala vládní koalice.

Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od letošního ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Podle odborů je částka nízká a víc se vyplácí na Slovensku i v Polsku. Podle Hospodářské komory by přidání zvedlo tlak na růst ostatních mezd, navýšení by posílilo inflaci. „O dalším zvýšení minimální mzdy nebudeme s odbory vést žádnou debatu,“ sdělil ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Nevidíme důvod v tuto chvíli otevírat debatu o zvyšování minimální mzdy,“ uvedla ředitelka sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kužvartová. Posledních mnoho let podle ní rostly mzdy rychlejším tempem než inflace, tedy zaměstnancům reálná mzda rostla. V situaci krátkodobé a mimořádné inflace není vhodné neúměrně zvyšovat mzdy výrazně nad výkonnost ekonomiky. „Dnešní jednání bylo úvodní a jsme připraveni diskutovat o nastavení konkrétních parametrů,“ podotkla.

Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice, kterou unie přijala loni. Doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Podle údajů Českého statistického úřadu činila loni průměrná mzda 40 353 korun. Medián se v posledním loňském čtvrtletí dostal na 37 463 korun. Podle doporučeného podílu by tak minimální výdělek činil 20 200 či 22 500 korun. Členské státy mají na uvedení předpisu do praxe dva roky.

Podle Jurečky zatím dohoda na vzorci není. Není jasné, zda česká minimální mzda bude vycházet z mediánu či z průměrného výdělku. Stanovit se také musí, z jakého období se částka pro výpočet vezme. Může to být pro daný rok předloňská mzda, loňská za tři čtvrtletí, nebo předpokládaná. „Jednání začala. Neodcházíme, že bychom měli jasnou dohodu. Je tady vůle najít nějakou shodu, aby minimální mzda mohla předvídatelně, ale zároveň důstojně růst,“ uvedl Jurečka.

Podle plánu by se minimální mzda měla na stanovenou hranici dostat v příštích letech postupně. Jurečka uvedl, že by byl rád, aby od ledna byla minimální mzda „součástí konceptu postupného navyšování“.

Na minimální mzdu se váže zaručená mzda. Vyplácí se v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Pohybuje se mezi nejnižším výdělkem a jeho dvojnásobkem. Pro letošek vláda upravila jen nejvyšší a nejnižší částku, šest stupňů mezi nimi nezvedla. Podle Jurečky není shoda zatím ani na tom, zda by měla zaručená mzda do budoucna zůstat. Ministr uvedl, že buď se zruší a upraví ji vyšší kolektivní smlouvy, minimální mzda by pak rostla výrazněji. Druhou cestou je ponechání zaručených výdělků s nižším růstem minimální mzdy, uvedl Jurečka.

Zaměstnavatelé by odpojení zaručených mezd od minimální mzdy uvítali. Odbory jsou proti. Podle odborářů je podstatné, z jakých částí se bude podíl mediánu či průměrné mzdy počítat. „Pokud to budete vypočítávat z průměrné mzdy dva roky zpátky, tak to samozřejmě není pro nás akceptovatelné, protože už se nejedná o 50 procent průměrné mzdy,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj se debatovalo o možnosti vycházet například z červencové predikce pro další rok. „Myslíme si, že predikce je dobré vodítko,“ uvedl odborář.