Řecko se nyní nachází na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami. "Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa," prohlásil Tsipras. Uvedl rovněž, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí.

Řečtí politici volají po odmítnutí návrhu

Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. "Odpovědí Řeků bude hlasité ne," prohlásil ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis.

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.

Německo a Francie prý Řecko vydírají

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí "velkorysé" nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé "vydírají" a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie. Dnes se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina. Podle mluvčího řecké vlády se řecký ministr financí Janis Varufakis zasedání euroskupiny zúčastní a bude své kolegy informovat o plánovaném referendu.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.

Řecká opozice Tsiprase kritizuje, Řekové jsou zoufalí

Řecká proevropská opozice se k referendu staví odmítavě. Podle bývalého premiéra a šéfa konzervativců z Nové demokracie Antonise Samarase přivedl Tsipras Řecko do naprosto bezvýchodné situace a navrhuje úplnou roztržku s evropskými partnery a opuštění eurozóny. "Jako fatální, slabý a nezodpovědný izoluje zemi od Evropy, rozděluje řecký lid a uvaluje na jeho bedra odpovědnost, kterou není schopen mít on sám," prohlásil Samaras.

Po Tsiprasově oznámení, že bude referendum, se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky.

Šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos v sobotu řecké střadatele vyzval ke klidu a ujišťoval, že banky v důsledku nynější krize nezavřou. "Banky se nezavřou a bankomaty budou fungovat. Všechno je to přehánění," poznamenal k obavám z opaku Kammenos, který je zároveň řeckým ministrem obrany.

Politik rovněž řekl, že plánované referendum neohrozí setrvání Řecka v Evropské unii. "Řekové řeknou ne kapitulaci své země, jak to vůči Němcům učinili v roce 1940," řekl Kammenos.

Německý vicekancléř požaduje jasné otázky v referendu

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel je s výhradami otevřený ohlášenému řeckému referendu o návrzích mezinárodních věřitelů. Podle šéfa německých sociálních demokratů (SPD) a ministra hospodářství by referendum nemělo být odmítnuto, ale jeho otázky musí jasně odkazovat na skutečnou nabídku věřitelů včetně podmíněnosti mezinárodní pomoci reformami.

Podle Gabriela musí být jasné, o čem budou řečtí občané v referendu plánovaném na 5. července hlasovat. "Neměli bychom tento návrh pana Tsiprase zavrhnout a říct, že je to pouhý trik," řekl Gabriel v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk. Zdůraznil však, že z otázek musí být jasně patrná vazba mezi nabízenou pomocí a reformami.

Překvapivý tah řecké vlády podle agentury Reuters znamená dramatický zvrat v pětiměsíčních jednáních mezi Řeckem a jeho věřiteli. Země na pokraji platební neschopnosti tak vstupuje na neprobádaný terén v době, kdy ochabuje naděje na dohodu.

"Referendum by mělo smysl jen v případě, že bude podrobeno hlasování to, co nabízí Evropa," řekl dále Gabriel. "A Evropa Řecku nabízí hodně," dodal.

Podle vicekancléře by bylo nepřijatelné, kdyby Tsipras chtěl po EU 20 nebo 30 miliard eur pomoci bez jakýchkoli podmínek. "Proto se musí zeptat lidí, zda chtějí záchranné prostředky v řádu desítek miliard eur výměnou za trvání určitých opatření, která povedou k postupnému zotavení Řecka," prohlásil Gabriel.

Je to smutné rozhodnutí, tvrdí někteří evropští politici

Rozhodnutí řecké vlády uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů je velmi smutné, řekl při příchodu na dnešní jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle jeho názoru tento krok zavřel dveře, které byly dosud otevřené k jednáním, a euroskupina se musí nyní poradit o následcích. Podobně se vyjadřovali i další ministři, zástupce Řecka Janis Varufakis s novináři hovořit nechtěl.

Podle německého ministra Wolfganga Schäubleho Řekové nyní jednostranně ukončili rozhovory a není o čem jednat. Podle Dijsselbloema znamená vyhlášení referenda faktické odmítnutí posledních návrhů tří věřitelských institucí, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise. "To je velmi smutná situace. Potřebujeme od řeckého ministra slyšet, zda je to skutečně takto, zda jim dobře rozumíme. A pak budeme muset mluvit o důsledcích," dodal šéf euroskupiny.

Finský ministr Andreas Stubb si nemyslí, že by se po řeckém rozhodnutí eurozóna přiklonila k prodloužení programu. "V euroskupině si podle mě jasná většina myslí, že prodloužení programu je vyloučené... Oznámení o referendu bylo nepříjemným překvapením," uvedl. "Plán B se rychle rozvíjí a stává se plánem A," připustil Stubb například možnost spuštění kapitálových kontrol v zemi a dalších krizových opatření. Podobně se vyjádřil i jeho španělský kolega Luis de Guindos.

Belgický ministr financí Johan Van Overtveld označil celý nápad s referendem za bizarní. "Ptáte se občanů, co si o něčem myslí, a zároveň říkáte, že jako vláda stejnou věc odmítáte. Je to podle mne protimluv," poznamenal.

Šéfka MMF Christine Lagardeová zdůraznila, že instituce se vždy vůči Řecku snažily o pružný přístup s cílem obnovit řeckou ekonomiku. K tomu jsou podle ní potřeba reformy. Lagardeová ale naznačila také možnost "práce s dluhem" ze strany věřitelů.