ND dostala v květnu bezmála 41 procent hlasů a nad levicovou opoziční stranou SYRIZA zvítězila o zhruba 20 procentních bodů. Konzervativci chtějí květnový výsledek zopakovat. Díky novému volebnímu zákonu by totiž v případě, že jim dá hlas alespoň 40 procent voličů, kteří přijdou k urnám, dostali prémii 50 křesel. To by Mitsotakisovi prakticky zajistilo kontrolu nad parlamentem.

I do této volební kampaně zasáhla tragédie. Zatímco před květnovými volbami se probírala zodpovědnost za velké železniční neštěstí z konce února, nyní otřáslo mnohými ztroskotání lodě se stovkami migrantů z minulého týdne. Mitsotakis uvedl, že hlavní podíl viny na tragédii mají převaděči, kteří se vydali na dlouhou cestu přes Středozemní moře s přeplněnou lodí. Opoziční SYRIZA vyzvala k důkladnému vyšetření neštěstí, po němž řecký i mezinárodní tisk poukázal na některé nesrovnalosti v tvrzeních řecké pobřežní stráže. Ta odmítá, že by svým počínáním k námořní tragédii přispěla.

Mitsotakis, který byl premiérem od roku 2019 do konce letošního května, Řeky žádá, aby mu dali většinu v parlamentu. Podle něj jsou totiž koaliční vlády málo stabilní. Tento konzervativní politik vyzdvihuje úspěšné kroky své vlády, například zvládnutí pandemie covidu-19 či pozdější hospodářské oživení. Jeho kabinet zastával přísnou migrační politiku a rozhodl o rozšíření plotu na pozemní hranici s Tureckem po celé její délce. ND voličům slibuje mimo jiné růst mezd a zvyšování životní úrovně.

Levicová opozice jde do voleb rozdělená. Hlavní opoziční formace SYRIZA by podle průzkumů mohla získat o několik procentních bodů méně než v květnu, kdy to bylo zhruba 20 procent hlasů. Preference sociálně demokratické strany PASOK a jejích spojenců se pohybují kolem deseti procent. Tyto levicové strany kritizují vládu, že nelegálně odposlouchávala politiky, novináře a vysoké státní úředníky. Zároveň slibují větší finanční podporu chudším vrstvám a střední třídě. Výhrady mají k migrační politice a SYRIZA je proti stavbě plotu na turecké hranici.

Kandidují také komunisté, kteří mají podle průzkumů zhruba sedm procent preferencí a obvykle s jinými subjekty nespolupracují, a několik menších uskupení, u kterých není jisté, zda překonají tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu.

Mezinárodní tisk přiznává Mitsotakisově vládě hospodářské úspěchy, kritizuje však styl vlády bývalého premiéra. Před květnovými volbami deník The Wall Street Journal napsal, že tato vláda měla problém s právním státem, protože dostatečně nevysvětlila skandál s odposlechy. Řecko se navíc v posledních dvou letech propadlo v hodnocení svobody tisku, které sestavuje organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Řekové jdou letos k volbám podruhé mimo jiné kvůli úpravám volebního zákona. V květnu se totiž hlasovalo ještě podle zákona schváleného levicí, který nepočítal s bonusem mandátů navíc pro vítěze. V neděli se bude hlasovat podle nového zákona, který v roce 2019 schválila ND a který se ale ještě v předchozích volbách nemohl použít. Ten opět počítá s bonusem až 50 křesel pro vítěze voleb; menší bonus dostane už v případě alespoň 25 procent hlasů.

Mitsotakisovým cílem je podle řeckého tisku dosáhnout na „pohodlnou většinu“ alespoň 158 křesel z 300. Řecká média v této souvislosti připomněla vládu jeho otce, Konstatinose Mitsotakise, který v letech 1990 až 1993 vedl vládu s křehkou většinou 152 poslanců.