Řecko bude do tří let potřebovat dalších 74 miliard, varují věřitelé
11. 7. 2015 – 18:17 | Zpravodajství | pal
Řecko bude do roku 2018 potřebovat další pomoc a to ve výši 74 miliard eur. Informovala o tom evropská komise před sobotním zasedáním euroskupiny. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhaduje, že tato částka by měla být až o čtyři miliardy eur vyšší.
Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur.
Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur.
Půjčky budou záviset na reformách
Komise na základě předpokládané dohody s Aténami odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.
Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.
Věřitelé s řeckými reformami nemají problém
Řecká vláda ve čtvrtek předala představitelům eurozóny reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření, podobná těm, která řečtí voliči v nedělním referendu s velkou převahou odmítli. Řecký parlament v noci na dnešek s přispěním opozice schválil použití návrhů vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle neoficiálního dokumentu informovaly vlády zemí eurozóny, že "za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)". Nyní se navrženými reformami zabývají ministři financí eurozóny.
Věřitelské instituce konstatovaly, že Atény jsou nyní ve shodě s jejích návrhy z 28. června, co se týče rozpočtových cílů, a podstatně se jim přiblížily v klíčových oblastech, jako je privatizace, správa daní nebo důchodová reforma. Někde ale přetrvávají rozdíly, zejména co se týče regulace trhu práce.