Kancelář Tsiprase ještě donedávna zdobily fotografie Che Guevary a Fidela Castra. Syn podnikatele, který nikdy nepracoval ve firmě či administrativě, svůj život od 16 let zasvětil boji proti kapitalismu a globalizaci. Z mladého komunisty se stal vytrvalý bojovník za práva studentů a sociálně slabých. Přátelé o něm mluví jako o veselém, ale poněkud plachém člověku. Svou rétoriku teď bude muset přetavit v konkrétní činy. Politických zkušeností příliš mnoho nemá. Veřejnému vystupování ho učil jeho přítel Georgio Kimulis, povoláním herec.

Tsipras se narodil v roce 1974, pár dní před pádem tehdejší řecké diktatury. Demokracii v Řecku je stejně jako jemu 40 let. I díky svému věku Tsipras zažívá vzestup. V politice snad víc kdekoli jinde platí nutnost být ve správný čas na správném místě. "Není nic silnějšího než myšlenka, jejíž čas právě nastal," napsal kdysi Victor Hugo, další Tsiprasova inspirace. "Nejdříve zaútočíme, potom uvidíme," prohlásil Tsiprasův filozofický guru, marxistická superstar Slavoj Žižek. Citoval tehdy Napoleona.

Tsipras slíbil Řekům unaveným sociálními škrty a úspornými opatřeními vzít útokem věřitele v podobě Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. O státním dluhu, který v současné době dosahuje úrovně 175 procent hrubého domácího produktu celé země dluhu, chce jednat. Respektive výrazně změnit jeho podmínky a část pravděpodobně seškrtat.

Je veřejným tajemstvím, že Řecko není schopné dluh splatit. Bude-li ho takzvaná "trojka" věřitelů dále vydírat, země zkrachuje a nikdo neuvidí ani euro, potažmo řeckou drachmu, jejímž návratem hrozí někteří při odchodu Řecka z eurozóny. O tom, že Tsiprasův čas jednoznačně nastal, rozhodli v neděli řečtí voliči. Na řadě je slibovaný útok, před nimž horlivě varují banky a politici, kteří své ideje dávno zaprodali. A mají proč, hrozí jim totiž ztráta dobrého bydla.

Spíš než dítětem revoluce je Tsipras dítětem krize. Sám má dva syny, jeden z nich se jmenuje Ernesto na počet Che Guevary. Se svou životní partnerkou se nikdy neoženil. Je ateista. Nosit kravatu odmítá. "Nevzal jsem si ji ani na setkání s papežem," pronesl žertovně. Nic nenaznačuje tomu, že by ze svého odhodlaného přístupu plánoval slevit, ostatně nemá co ztratit.

Nekonvenční dítě krize

Tsipras vyrostl na vlně odporu a nesouhlasu se zatuchlými strukturami řecké a evropské politiky. Jakkoli může vypadat jako snílek, jeho politický program nepředstavuje jen vágní sliby, jak tvrdí jeho kritici. Tsipras odmítá staré pořádky, kdy si mezinárodní kapitál diktuje podmínky a za pochodu je ještě mění. Ti, kterých se mají změny týkat, jsou přitom až poslední na řadě. Respektive se jich přestal kdokoli ptát. Řecká společnost a ekonomika se mezitím ocitla na dně. Především mladí a starší lidé nemají práci a stejně jako jejich země nejsou schopni plnit své závazky.

Motor Evropské unie se už delší dobu zadrhává a bez skutečných reforem už nejspíš nenaskočí. Řešením není jen restrukturalizace národních dluhů. Nutné je především modernizovat strnulý pracovní trh. To nepůjde bez spolupráce jednotlivých vlád, Evropské unie a klíčových zaměstnavatelů, kterými jsou dnes nadnárodní korporace. Právě ty si bez jakékoli zodpovědnosti vydobyly mocenské postavení, při kterém jsou svoji silou nahrazovat jednotlivé národní parlamenty.

Tsiprasův plán začíná v Řecku, jenže úspěšný může být jen tehdy, pokud se na jeho stranu postaví i další evropští politici a hnutí. Podporu od bank a mezinárodního kapitálu čekat nemůže. Tsipras přitom není naivní snílek, svým způsobem má spíše ambici stát se evropským Lulou da Silvou, tedy někým, kdo nastartuje nové pořádky, aniž by společnost upadla do chaosu. Jenže sám to ani jako premiér nejspíš nedokáže, a právě na to jeho političtí odpůrci spoléhají.

Alexis Tsipras není stalinista či radikální extrémista. Jeho okolí o něm mluví jako o člověku, který dokáže naslouchat i změnit názor. Problémy řeší s úsměvem a, ano, je mladý. Stal se nejmladším řeckým premiérem za posledních 150 let. Zastupuje však nejen mládež ve své zemi, ale napříč celým starým kontinentem.