Předčasné řecké volby vyhrála opoziční levicová Syriza. Ve 300členném parlamentu obsadí 149 poslaneckých křesel. Jen o malý kousek jí unikla absolutní většina, takže si bude muset hledat koaličního partnera. Tím by mohly být nové menší strany Pomami (Řeka), případně nacionalistická strana Nezávislí Řekové (ANEL). Koalice by mohla vzniknout již v nadcházejících hodinách.

Jedním z pilířů volební kampaně Syrizy byla restrukturalizace řeckého státního dluhu, který v současné chvíli dosahuje hodnoty 175 procent hrubého domácího produktu a má se za to, že ho Řecko není schopné zaplatit. Předseda strany Alexis Tsipras voličům slíbil, že drakonická opatření ze strany věřitelů změní.

Hlavní řečtí věřitelé, takzvaná trojka v podobě Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, byli v Řecku dlouhodobě terčem kritiky. Řekové pojali přesvědčení, že přicházejí o národní suverenitu. 

Trhy reagovaly pádem eura

V reakci na volby se jednotná evropská měna na asijském trhu vůči americkému dolaru propadla až na 1,1098 USD, což je nejnižší úroveň od září 2003. Později ztráty odepsala a ustálila se na 1,1180 USD. Stalo se tak ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že SYRIZA nemá absolutní většinu pro složení jednobarevné vlády. Euro kleslo i vůči japonskému jenu a to až na 130,16 JPY. Měna zaznamenala také sedmileté minimum oproti britské libře. Euro spadlo na hodnotu 0,7406 GBP.

Dlouho na sebe nenechaly čekat reakce předních evropských státníků. Britský premiér David Cameron vidí výsledek řeckých voleb jako destabilizující faktor pro celou Evropskou unii. "Řecké volby zvýší ekonomickou nejistotu napříč Evropou. To je důvod, aby Británie setrvala u své (hospodářské) politiky a ochránila vlastní (ekonomickou) bezpečnost," napsal na svém twitterovém účtu.

Těžit ze situace by mohla Francie

Naopak francouzský socialistický prezident François Hollande vítězné řecké levici pogratuloval. Pokud se Syrize podaří vyjednat u evropských a světových věřitelů lepší podmínky, mohla by z toho těžit i Francie. Stejného názoru jsou i jeho kolegové z frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu. "Opětovné jednání o řeckém dluhu, zejména nastavení podmínek pro finanční výpomoc, by už nemělo být považováno za tabu," uvedl její předseda Gianni Pittella.

Belgický ministr financí Johan Van Overtveldt už v neděli prohlásil, že se řeckými volbami otevírá cesta k diskuzi o struktuře řeckého dluhového programu. "Můžeme mluvit o formě, můžeme hovořit o restrukturalizaci dluhu, ale základ, a sice, že Řecko musí dodržovat pravidla měnové unie, musí zůstat," uvedl Van Overtveldt. Naopak šéf německé centrální banky Jens Weidmann upozornil, že nová řecká vláda nemůže svým občanům slibovat něco, co nemůže od svých partnerů dostat.

Německý tisk se shoduje na tom, že Tsipras se bez dohody s věřiteli neobejde. "Řecko potřebuje třetí záchranný balíček, pokud chce odvrátit státní bankrot. Předpokladem pro další úvěr je uzavření dohody s trojkou věřitelů. Nová pomoc bude svázaná s úspornými a reformními požadavky. Čím dřív Tsipras tuto realitu pochopí, tím lépe pro něj a pro jeho zemi," píše se v deníku Handelsblatt. Kolegové s ním, stejně jako německá vláda, souhlasí.