Když sledujeme, jak někdo křičí na tým nebo naopak statečně překonává vlastní strach, díváme se vlastně dovnitř sebe. Co nám tedy tenhle žánr může říct o lidské psychice a o nás samotných?

Realita pod lupou: proč nás baví sledovat cizí drama

Psychologové říkají, že reality show jsou moderní variací na starověké amfiteátry. Diváci touží po emocích, chtějí se nechat vtáhnout do cizích příběhů a zároveň zažít pocit bezpečí: “Děje se to jim, ne mně.”

Na rozdíl od hraných seriálů tu chybí scénář, nebo aspoň není dominantní. To, co sledujeme, jsou skutečné reakce lidí vytržených z komfortní zóny. A právě proto je ten žánr tak návykový: nikdy nevíme, kdo se rozpláče, kdo se rozčílí, kdo zůstane klidný.

Lekce č. 1: Umění prohrávat

V Survivoru Česko & Slovensko odchází každý týden někdo z ostrova. Někteří se loučí se slzami a výčitkami, jiní ve vzteku, další dokážou poděkovat a usmát se. Tyhle odchody jsou ve skutečnosti minilekcí pro diváky: jak se vyrovnat s prohrou, když nás sledují ostatní.

Podobně v MasterChef Česko: ne každý snese kritiku šéfkuchařů se ctí. A to je přesně moment, kdy se divák učí: vztek a uražené ego většinou působí hůř než samotná chyba na talíři.

Lekce č. 2: Ego versus tým

Sociální psychologové popisují tzv. efekt kohézní skupiny: pokud se jednotlivec staví proti celku, brzy je vyloučen. Reality show to demonstrují dokonale. Stačí jeden, kdo začne „rozkazovat“ nebo znevažovat ostatní, a tým se obrátí proti němu.

Vidíme to v Výměně manželek, kde ten, kdo neumí respektovat jiné hodnoty, odchází v nenávisti. Nebo v Netflixových formátech jako The Mole či Squid Game: The Challenge: kdo není schopen empatie a týmové hry, vypadává.

Lekce? V profesním i osobním životě nás ego může stát víc než prohra ve hře.

Lekce č. 3: Emoce nejsou slabost

Reality show rozbíjejí mýtus, že klidné chování = síla. Někdo křičí, někdo pláče, jiný se směje. A přesto projdou stejnou zkouškou. Síla je v tom nezastavit se i s emocemi na povrchu.

V Netflixové show Physical: 100 se ukázalo, že ne vždy vítězí nejsvalnatější, ale často ti, kdo dokážou kombinovat vytrvalost s odolností vůči stresu a schopností udržet hlavu chladnou.

Lekce č. 4: Strach je jen v hlavě

Experimentální formáty jako Alone (Netflix) nebo In the Dark (STS) pracují s tím, že největším nepřítelem není hlad nebo bolest, ale naše fantazie. Účastníci sedí ve tmě, slyší neznámé zvuky, a jejich mysl vykresluje monstra, která tam nejsou.

Stejně i my diváci si uvědomujeme, že většinu limitů si stavíme sami. Realita je mnohdy méně hrozivá než naše představy.

Lekce č. 5: Laskavost je silnější než intriky

Možná nejpůsobivější momenty reality show jsou ty, kdy někdo obětuje vítězství pro dobro druhého. V Squid Game: The Challenge se našli soutěžící, kteří se rozdělili o jídlo nebo pomohli slabšímu i za cenu vlastní eliminace. V Survivoru občas hráč raději prohraje úkol, jen aby si zachoval čest.

Tohle jsou chvíle, kdy si uvědomíme, že lidskost může být silnější než hra o peníze.

Reality show jako trénink pro život

Možná to zní přehnaně, ale psychologové v HR odděleních někdy doporučují reality show sledovat. V malém formátu ukazují, jak lidé fungují pod tlakem, jak zvládají prohry, jak spolupracují, když jde o přežití.

A i my diváci si odnášíme poučení:

• méně soudit (dokud sami nejsme v té situaci),
• víc poslouchat než křičet,
• a nebát se emocí, protože ty k životu prostě patří.

Závěr

Reality show jsou živou učebnicí psychologie.