Změny ve fungování fondu dnes podle očekávání nepodpořili poslanci druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS), jež odmítá pomoc silně zadluženým evropským státům.

Předčasné volby

Koalice čtyř stran pravého středu se kvůli rebelujícím liberálům Richarda Sulíka několik týdnů nedokázala dohodnout na podpoře dokumentu, jehož platnost si vyžaduje souhlas všech 17 zemí Evropské měnové unie. Jednání zkrachovala i dnes dopoledne, kdy Radičová prosadila na schůzi kabinetu návrh spojit hlasování o fondu s vyslovením důvěry vládě.

Vládní návrh nakonec ve 150členné sněmovně podpořilo jen 55 poslanců, potřebných bylo 76 hlasů. Kromě poslanců SaS pro zvýšení pravomocí EFSF nehlasovalo i několik dalších koaličních poslanců; vládní tábor se ve sněmovně dosud opíral o 79 zákonodárců.

Očekává se, že parlament se v příštích dnech znovu pokusí schválit navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Předtím by se ale měla uskutečnit schůzka parlamentních stran. Dokument totiž v principu neodmítá opoziční Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, který už předem vybídl koalici k jednání. Strana dříve uvedla, že záchranný fond v opakovaném hlasování podpoří výměnou za vypsaní předčasných voleb nebo rekonstrukci vlády. Fico před zahájením schůze sněmovny ale tvrdil, že do rekonstruované vlády jeho seskupení vstupovat nechce.

Sulíkova strana nesouhlasila

Další vývoj bude záviset také na prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, jenž musí vládu podle ústavy odvolat. Ministři a premiérka ale zůstanou v úřadu až do jmenování nového kabinetu. Gašparovič je v současnosti na oficiální návštěvě asijských států.

Dohoda lídrů eurozóny z letošního léta vedle rozšíření pravomocí EFSF, který už zachraňoval Irsko a Porugalsko, počítá s navýšením kapacity fondu na 440 miliard eur (10,9 bilionu Kč). To si ale vyžaduje zvýšení garancí jednotlivými státy; pro Slovensko by to znamenalo navýšení záruk na 7,7 miliardy eur oproti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur. Peníze by Bratislava podobně jako další země vyplatila tehdy, pokud by zadlužená země odkázaná na pomoc od EFSF nedokázala fondu půjčku vrátit. Právě s navýšením objemu záruk nesouhlasila Sulíkova strana SaS. Liberálové od koaličních partnerů navíc neúspěšně požadovali závazek nepodpořit schválení nástupce stávajícího EFSF, což se očekává v roce 2013.

Vyslovení nedůvěry slovenské vládě automaticky neznamená vypsání předčasných voleb. Některé z parlamentních stran se mohou pokusit o vytvoření nové vlády s většinovou podporu ve sněmovně nebo ústavním zákonem schválit předčasné volby. Takový scénář se v zemi naposledy odehrál v roce 2006, kdy celé funkční období nevydržela v úřadu druhá vláda málo oblíbeného premiéra Mikuláše Dzurindy.

Překvapivý volební úspěch

Radičová se stala první ženou v čele slovenské vlády. Někdejší neúspěšná kandidátka na post prezidenta a místopředsedkyně nejsilnější vládní formace SDKU-DS nastoupila před loňskými parlamentními volbami do pozice volebního lídra strany po té, co kvůli údajně nekalému financování SDKU-DS odstoupil z volební kandidátky její předseda Dzurinda.

Vytvoření vlády ze čtyř stran pravého středu umožnil překvapivý volební úspěch dvou nových stran - SaS a Mostu-Híd. Koalice pod vedením Radičové tak navzdory poměrně těsné většině čtyř hlasů ve sněmovně dokázala vytlačit do opozice levicový Směr-SD, který jasně vyhrál loňské volby a ve sněmovně obsadil 62 křesel.

Koalici ale už od jejího nástupu k moci provázely vnitřní rozpory, a to nejen při sestavování vládního programu, kdy se projevily třenice mezi liberály a křesťanskými demokraty. Na pokraj rozpadu se kabinet dostal už na konci loňska. Několik vládních poslanců tehdy v tajné volbě generálního prokurátora podpořilo opozičního kandidáta, kterému ke zvolení chyběl pouze jeden hlas. Kvůli úsporným opatřením na ozdravení státních financí, jež zatížily peněženky Slováků vláda zase čelí stoupající kritice odborů.