Ruský prezident přednesl projev krátce před prvním výročím nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu. Tu označil termínem „válka“, přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci. Rusko napadlo Ukrajinu loni 24. února. Válka si od té doby vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.

„To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo,“ prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil obhájit ruský vpád na Ukrajinu. Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. V tomto roce zde proruští separatisté vyhlásili dva státní útvary, které Rusko loni krátce před vpádem na Ukrajinu uznalo.

Putin dnes také zdůraznil, že Západ, který se podle něj Rusko snaží zničit, nemůže uspět. „Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze,“ uvedl Putin. Ruský prezident tak podobně jako v minulosti poukázal na sílu ruské armády, která se ale podle hodnocení západních armádních analytiků na Ukrajině potýká se zásadními problémy a čelí obrovským ztrátám.

Putin: Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě omezující počet jaderných hlavic

Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil dále Putin v projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.

„Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast,“ citovala Putina agentura TASS. Rusko svoji účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl ruský prezident.

„Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.

Ruské ministerstvo zahraničí později v dlouhém prohlášení zejména kritizovalo Spojené státy, které podle něj svým chováním smlouvu vážně porušily. Washington se podle ruské diplomacie mimo jiné pokoušel „prověřit“ bezpečnost řady ruských objektů spadajících pod Nový START. Zjištěné zpravodajské informace pak sdílí s Ukrajinou, na kterou Rusko bezmála před rokem zaútočilo. „Rusko nicméně v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní,“ píše ministerstvo. Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.

Rusku se podle Putina daří odolávat sankcím

Rusku se zatím daří odolávat i ekonomickým sankcím uvaleným Západem, tvrdil také Putin. „Vstoupili jsme do nového cyklu hospodářského růstu,“ prohlásil. Ruský akciový trh na jeho slova o dobré kondici ruského hospodářství reagoval růstem, podotkla agentura TASS.

Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním hospodářském výhledu odhadl, že ruská ekonomika vloni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. V letošním roce fond očekává nárůst ruské ekonomiky ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta.

Putin mimo to slíbil rozvoj ruské veřejné infrastruktury včetně silnic a přístavů na Sibiři a ruském Dálném východě a zavedení plynu do škol a nemocnic. Šéf Kremlu také hovořil o potřebě sociální podpory válečných veteránů a rodin padlých.

Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. Nejdůležitější Putinovy výroky se měly v reálném čase objevovat na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla ještě před začátkem projevu agentura TASS.

Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené. Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před dnešním projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal zpravodajský portál Meduza.

Podle ruských zákonů musí prezident země přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. V loňském roce byl projev odložen.

Ztratil kontakt s realitou, reagoval na Putinův projev ukrajinský činitel

Putinův projev ukázal, že šéf Kremlu ztratil kontakt s realitou, řekl agentuře Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Na twitteru napsal, že Putin „veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost“.

„Nachází se ve zcela jiné realitě, kde není možné vést dialog o spravedlnosti a mezinárodním právu,“ řekl poradce ukrajinského prezidenta. „Putin veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost. Zdůraznil, že Ruská federace je ‚v tajze slepé uličky‘, nemá a nebude mít žádné perspektivní řešení. Protože všude jsou ‚nacisté, marťané a konspirační teorie‘,“ napsal Podoljak na twitteru.

Путін публічно продемонстрував свою неактуальність та розгубленість. І наголосив, що Рф перебуває в безумовному «таёжном тупике». І що перспективних рішень у нього немає й не буде. Бо скрізь «нацисти, марсіани і теорії змови»…
Sic transit gloria mundi Путіна в парламенті Рф…

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) February 21, 2023

Putin chce eskalovat válku, NATO bude dál pomáhat Ukrajině, řekl Stoltenberg

Putin dal dnes jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Severoatlantická aliance udělá vše pro to, aby zajistila Ukrajině dostatek zbraní a munice. Po jednání se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní.

„Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje,“ řekl Stoltenberg v reakci na dnešní Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje.

Podle Kuleby se dnes v bruselském sídle NATO hovořilo o lepší koordinaci dodávek zbraní a munice přímo na bojiště. Spojenci mají dostatečnou výrobní i přepravní kapacitu, důležitá je nyní koordinace, uvedl ukrajinský ministr.

Ukrajina podle vyjádření politiků v současnosti potřebuje zejména dělostřeleckou munici, jejíž zásoby se však kvůli protahujícímu se konfliktu stejně jako u dalších zbraní tenčí i ve skladech západních zemí.

Stoltenberg dnes uvedl, že hodlá spolu s EU rozvíjet plán na společné nákupy zbraní a munice, které by mohly přispět k potřebnému navýšení jejich výroby. Borrell chce konkrétní návrh předložit na zasedání unijních ministrů obrany na začátku března. Stoltenberg oznámil, že svolá jednání expertů zbrojního průmyslu s cílem ověřit všechny možnosti k navýšení výroby.

Šéf aliance dnes rovněž prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí přerušit ruskou účast na dohodě s USA omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. „Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším,“ řekl Stoltenberg. Po jednání také uvedl, že je NATO stále více znepokojené možností, že by Čína mohla Rusku začít dodávat zbraně. Obavy z tohoto vývoje dal v neděli najevo i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Borrell dnes zopakoval, že jej vysoce postavený čínský diplomat Wang I ujistil, že to Peking neplánuje. EU však podle Borrella vývoj sleduje a je připravena na všechny varianty. Wang I dnes dorazil do Moskvy k jednáním s ruskými představiteli.

Blinken: USA budou další kroky Ruska pečlivě sledovat

Americký ministr zahraničí Antony Blinken rozhodnutí Moskvy pozastavit účast v dohodě Nový START považuje za nezodpovědné a hluboce nešťastné. Spojené státy podle něj budou pečlivě sledovat další kroky Ruska a jsou s ním kdykoliv připraveny mluvit o omezování počtu jaderných zbraní.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price později doplnil, že Spojené státy po Putinově vyjádření neregistrovaly žádný důvod ke změně v nastavení svých nukleárních sil. Podle agentury Reuters také uvedl, že není jasné, zda slova ruského prezidenta budou mít nějaký dopad v praxi.

Washington na konci loňského roku vyjádřil přesvědčení, že Moskva své závazky plynoucí z dohody nedodržuje, když odmítá umožnit americkým vyslancům provádět inspekce na svém území. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tehdy uvedl, že současný stav rusko-amerických vztahů neumožňuje nové setkání ohledně jaderné dohody.

Nový START má kořeny na začátku 90. let minulého století, kdy první dohodu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Dohodu Nový START pak v dubnu 2010 uzavřeli Obama a Medveděv. O prodloužení dohody, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín.