Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Putin označil situaci na okupovaném území Ukrajiny za mimořádně složitou

Putin označil situaci na okupovaném území Ukrajiny za mimořádně složitou
Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

Situace na okupovaném území Ukrajiny je mimořádně složitá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Ve videoprojevu k dnešnímu dni bezpečnostních služeb jejich zaměstnance vyzval, aby na Ukrajině potlačili operace zahraničních agentů a urychleně identifikovali „zrádce, špiony a sabotéry.

„Situace v Luhanské a Doněcké lidové republice, stejně jako v Chersonské a Záporožské oblasti je skutečně složitá,“ uvedl Putin a bezpečnostním službám na Ukrajině slíbil, že jim poskytne nové vybavení, zbraně a „zkušený personál“. Zmínil přitom dva proruské samozvané útvary na východě Ukrajiny a dvě ukrajinské oblasti, které Moskva letos na podzim v rámci svého vojenského tažení na Ukrajině připojila ke svému území. Předcházelo tomu hlasování, které Kreml označil za referendum, a jehož výsledky Kyjev ani Západ neuznávají.

Putin práci bezpečnostních služeb v těchto oblastech ocenil a ujistil, že „lidé, kteří tam žijí, ruští občané, ... jsou na jejich ochraně závislí“.

Zaměstnanci bezpečnostních služeb, mezi které patří tajná služba FSB, zahraniční rozvědka SVR a organizace FSO, která zajišťuje prezidentovu ochranu, v Rusku 20. prosince každoročně slaví profesní svátek. Jejich hlavní prioritou je nyní podle prezidenta boj s terorismem. Loni v podobném projevu před vpádem na Ukrajinu Putin za problém považoval také protesty mladých lidí proti svému režimu a „protistátní aktivity“.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo přes 300 dny, letos 24. února. Od té doby dobylo rozsáhlé území na východě a jihu Ukrajiny, o jeho část ale od zahájení ukrajinské protiofenzivy na konci léta přišlo. I přes výrazné ztráty zejména na severovýchodě a jihu země se přesto pokusilo o anexi čtyř ukrajinských území, aniž by je mělo plně pod kontrolou. Od té doby ruská armáda utrpěla také výraznou porážku, když se musela stáhnout z jihoukrajinského Chersonu, metropole stejnojmenné oblasti.

Podle ISW se Putinovi nepodařilo přesvědčit Lukašenka, aby se zapojil do války

Vladimiru Putinovi se zřejmě opět nepodařilo přesvědčit běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby se připojil k jeho válečnému tažení na Ukrajině. V analýze zveřejněné v noci na dnešek to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který reagoval na pondělní Putinovu návštěvu v Bělorusku.

„ISW opět vyhodnocuje, že běloruská účast v Putinově válce proti Ukrajině zůstává nepravděpodobná,“ píší analytici.

Putin Bělorusko v pondělí navštívil poprvé od června 2019, tedy poprvé od pandemie covidu-19 a vlny běloruských prodemokratických protestů z roku 2020, které autoritářský Lukašenko potlačil s pomocí Kremlu.

Lukašenkův režim na začátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru poskytl běloruské území ruským vojákům, kteří útočili na Kyjev. V současnosti Rusům umožňuje podnikat z běloruského území vzdušné útoky na Ukrajinu a ruskou invazi podporuje také materiálně. Lukašenko nicméně opakovaně řekl, že Bělorusko nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své jednotky.

Analytici uvedli, že vůdci veřejně o ruské invazi na Ukrajinu během návštěvy nehovořili, nicméně upozorňovali, že Bělorusko čelí hrozbě ze Západu. ISW už na začátku tohoto měsíce uvedl, že přímé zapojení Běloruska do války je nepravděpodobné. Lukašenkova tvrzení o nutnosti ochrany běloruských hranic před státy NATO a Západem obecně analytici hodnotí jako snahu odůvodnit, proč se Minsk nepřipojí k ruské invazi.

„Lukašenko na setkání v Misku 19. prosince pravděpodobně odmítl Putinovy pokusy přimět Bělorusko k hlubším integračním ústupkům,“ uvádí rovněž ISW. Putin v pondělí upozornil, že se Rusko nesnaží Bělorusko „pohltit“. Uvedl, že tyto „fámy“ jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit „integrační proces“ obou zemí. ISW si všímá, že toto prohlášení ruský prezident učinil poté, co Lukašenko hovořil o běloruské nezávislosti a plné suverenitě.

Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999. Na společné tiskové konferenci s Putinem v Minsku Lukašenko prohlásil, že Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během dnešního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky. 

Zdroje: