Stěžejním tématem soudního procesu je duševní zdraví obžalovaného. Pokud soud dospěje k názoru, že Breivik v okamžiku spáchání svých činů trpěl duševní chorobou, poputuje atentátník na léčení do psychiatrické kliniky, bude-li uznán příčetným, čeká ho pravděpodobně mnohaletý trest vězení.

Dvě psychiatrické zprávy týkající se duševního stavu Breivika, které byly vypracovány před zahájením procesu, dospěly k opačným závěrům. Na základě první zprávy trpí obžalovaný paranoidní schizofrenií a nemůže být trestně odpovědný, na základě druhé zprávy není natolik nemocný, aby nemohl být potrestán.

Psali jsme: O psychickém zdraví Breivika u soudu vypovídali psychiatři

Podle deníku Aftenposten soudci doufali, že se autoři prvního posudku Torgeir Husby a Synne Sörheimová a autoři druhého posudku Agnar Aspaas og Terje Törrissen během dlouhého soudního jednání názorově přiblíží. To se však nestalo.

Husby a Sörheimová podle deníku Aftenposten "necouvli ani o píď", ačkoli jejich zprávu před soudem kritizovala řada psychiatrických odborníků, a ve své výpovědi minulý týden osm hodin detailně vysvětlovali, jak k diagnóze paranoidní schizofrenie dospěli. Husby a Sörheimová jsou přesvědčeni, že Breivikovy útoky jsou především důsledkem jeho klamných představ a násilnických myšlenek, a nikoli projevem jeho politického extremismu.

Chápe, co se kolem něj děje

A stejně tak si na svém trvají i Aspaas s Törrissenem, i když Törrissen při své výpovědi před soudem přiznal, že o Breivikově příčetnosti přeci jen zapochyboval. Törrissen se svým kolegou ve zprávě uvedli, že Breivik je narcisistický a asociální, ale psychózou netrpí. Breivikovo chování před soudem nicméně vyvolalo u Törrissena pochybnosti.

Zatímco tisícům obyvatel země i samým právníkům v soudní síni číslo 250 tekly slzy při podrobném líčení jednotlivých vražd, kdy Breivikovou střelbou zblízka umírali na ostrově Utöya mladí lidé, z nichž některým bylo teprve 14 let, obžalovaný nedal najevo žádné emoce.

Törrissenovy pochyby byly tak silné, že požádal o ještě jednu schůzku s Breivikem, aby si potvrdil své závěry. Rozhovor se uskutečnil 8. května v soudní budově v temné suterénní místnosti, kde Breivik každý den po převozu z káznice Ila čeká pod přísným policejním dohledem na to, až bude moci být uveden do soudní síně. Při osobním rozhovoru, který trval 18 minut a 51 sekund, podle Törrissena atentátník budil zcela jiný dojem než před soudem. "Chápe, co se kolem něj děje, nemá žádné utkvělé představy a otevřeně popisuje, jak na něj případ působí," řekl Törrissen, podle nějž se Breivik chová jinak při osobním setkání a jinak vystupuje v soudní síni.

Norské trestní právo ani psychiatrie nejsou přizpůsobeny

"U Breivika je patrná chybějící hloubka citů. Nevyšlo najevo ale nic, co by naznačovalo, že trpí psychózou," konstatoval po rozhovoru Törrissenův kolega Aspaas. Na dotaz předsedkyně senátu Wenche Elizabeth Arntzenové, zda pochyby přetrvávají, Aspaas odpověděl, že "z akademického hlediska existují pochybnosti vždy," duševní nemoc obžalovaného se ale neprokázala.

Jak poznamenal deník Aftenposten, Breivik je z hlediska soudní psychiatrie zcela výjimečný případ, který není snadné zařadit do stávajícího modelu diagnóz. Norské trestní právo ani psychiatrie nejsou pro tohoto třiatřicátníka ze západní části Osla přizpůsobeny, podotýká list.

Soudní senát tak čeká nelehká úloha. Původně měl být rozsudek vynesen 20. července, tedy krátce před prvním výročím Breivikových teroristických útoků. Soud v Oslu ale již připustil, že vzhledem ke složitosti případu je možné, že verdikt bude znám až 24. srpna.