Čtyřnásobný ministerský předseda má dlouhodobě komplikované vztahy s novináři, kterých se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.

Nyní se Fico kromě Markízy zaměřil na listy Denník N a Sme a také na zpravodajský portál Aktuality.sk. Všechny tyto redakce v minulosti přinášely informace kromě jiného o různých kauzách z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Některá média se už v minulosti ohradila vůči kritice od Směru-SD či od Fica.

„TV Markíza, Denník N, deník SME a webový portál Aktuality od prvních hodin vzniku vlády SR neplní povinnost pravdivě, všestranně a včas informovat veřejnost o činnosti orgánů veřejné moci, zvláště vlády a jejího předsedy. Dokud citovaná média nezačnou plnit zákonnou povinnost, předseda vlády s nimi přerušuje jakoukoliv komunikaci,“ napsal úřad vlády.

Zmíněné čtyři redakce už dříve Fico označil za nepřátelská média, nechal prověřit jejich povolení ke vstupu do budovy úřadu vlády a naznačil, že stát může zrušit své objednávky na vysílání reklamy v Markíze. Minulý týden zmíněným redakcím strana Směr-SD neudělila akreditaci na svůj slavnostní sněm. Dnešní jednání kabinetu nicméně tato média mohla pokrývat z vládní budovy. Před úřadem vlády se dopoledne sešla skupina studentů protestujících proti Ficovým postojům vůči médiím.

„Premiér opakuje, že jsme ‚nepřátelská média‘, a toto je jeho revanš po nástupu k moci. Chce nás umlčet, zabránit nám vykonávat naše povolání,“ napsal šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy už po dřívějších Ficových výpadech.

Fico se od říjnového jmenování premiérem prakticky vyhýbá novinářským dotazům, neumožnil je klást například ani během tiskových prohlášení po schůzkách s novými ministry své vlády. Pokračuje v praxi z kampaně před posledními volbami, že svá poselství oznamuje nejprve hlavně prostřednictvím nahrávek zveřejňovaných na sociální síti.

Slovními výpady vůči médiím Fico nešetřil už v letech 2006 až 2010, kdy byl poprvé slovenským premiérem a kdy jeho vláda prosadila tiskový zákon. Ten média kritizovala hlavně kvůli zavedení takzvaného práva na odpověď, tedy nutnosti zveřejňovat reakce dotčených osob, firem a institucí i na pravdivé články.

Letos v létě Ficova strana ještě jako opoziční formace ohlásila bojkot Markízy a její zástupce nebyl ani v diskusi lídrů politických stran krátce před posledními parlamentními volbami. Markízu strana obvinila z manipulování veřejného mínění a tendenčnosti. Televize už v létě naopak tvrdila, že její hlavní diskusní pořad moderátor vede přísně nestranně. Právě v tomto pořadu za účasti Fica televize letos na jaře odvysílala nahrávky s jeho vyjádřeními, v nichž označoval Čaputovou za americkou agentku. Předtím ovšem Fico tvrdil, že hlavu státu, se kterou je v dlouhodobém politickém sporu a která na něj dokonce podala žalobu na ochranu osobnosti, zmíněným přívlastkem nenazval. Po volbách zase Markíza odvysílala reportáž s Ficovými předvolebními sliby, že už na prvním jednání nového kabinetu bude předložen návrh zákona o státní bonifikaci rostoucích úrokových sazeb z hypotečních úvěrů, což se ale nestalo.

Prezidentka Čaputová se novinářů zastala. „Součástí práce médií je i kritika politiků. Nám politikům to může být přirozeně nepříjemné. Ale význam médií přesahuje tento náš diskomfort a je pro demokracii nenahraditelný,“ uvedla Čaputová minulý týden.

V říjnu nejmenší vládní formace na Slovensku, nacionalistická Slovenská národní strana, neumožnila novinářům Sme, Denníku N a portálu Aktuality.sk účast na své tiskové konferenci. Třetí vládní strana Hlas-sociální demokracie podle dnešního vyjádření člena svého vedení a vicepremiéra Petera Kmece bude s novináři komunikovat dál.

List Denník N napsal, že v minulosti maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil válku největší soukromé televizi v Maďarsku, nakonec ale ve sporu ustoupil. Podle listu v Polsku zase vláda bojovala proti kritickým soukromým médiím pomocí menšího zadávání reklamy od státních firem.