Třicetimetrová socha (38 metrů s podstavcem) shlíží na město ze sedmisetmetrového vrcholku Corcovado a vedle Copacabany, Cukrové homole a tradičního karnevalu je jedním ze symbolů druhého nejlidnatějšího brazilského města (po Sao Paulu). O primát nejvyšší sochy Krista na světě sice přišla už v roce 1994, ale i kdyby se jinde budovali sebevětší Ježíšové, ten z Ria je a zůstane nejznámější.

Železobetonová socha byla slavnostně odhalena 12. října 1931, o více než sedmdesát let dříve ale už podobný návrh představil kněz Pedro Maria Boss princezně Isabele. Myšlenka se oprášila v souvislosti se stým výročím vyhlášení nezávislosti země na Portugalsku, navíc se jednotlivé části sochy mohly dostat snáze na vrchol díky železniční trati vybudované v roce 1885 za vlády Isabelina otce Pedra II.

Návrhem sochy pověřili Heitora da Silva Costu, výsledná podoba je však dílem francouzského sochaře polského původu Paula Landowského. Většina peněz na stavbu byla vybrána mezi věřícími.

Původní plán na odhalení sochy v roce 1922 (právě u příležitosti stého výročí vyhlášení nezávislosti Brazílie na Portugalsku) zhatily táhlé spory mezi katolíky na jedné a protestanty a republikány na druhé straně. Kritici namítali, že socha Krista porušuje náboženskou neutralitu vyhlášenou generály po puči, jímž svrhli v listopadu 1889 posledního brazilského císaře Pedra II. Nový režim po nástupu Getúlia Vargase v roce 1930 byl pak sblížení církve a státu opět více nakloněn.

V červenci 2007 byla socha Krista Spasitele vyhlášena jedním z Nových sedmi divů světa – společně s Velkou čínskou zdí, Tádž Mahalem, Petrou, Koloseem, Machu Picchu a Chichén Itzá,