Dnes je úterý 27. září 2022., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Aktualizováno: Potravinová soběstačnost je u nás dle Fialy nereálná, Zeman žádá stanovení maximálních cen energií

Aktualizováno: Potravinová soběstačnost je u nás dle Fialy nereálná, Zeman žádá stanovení maximálních cen energií
Martin Kuba, Petr Fiala, Miloš Vystrčil, Miloš Zeman, Václav Klaus na veletrhu Země živitelka | zdroj: Jakub Poláček / CNC / Profimedia

Potravinová soběstačnost je v podmínkách České republiky nereálná vzhledem k propojenosti světa. Je proto třeba se zaměřit na potravinovou bezpečnost, například stav zásob. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes uvedl v úvodu agroveletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Na zahájení vystoupil také bývalý prezident Václav Klaus, podle kterého je současná míra inflace důsledkem nezodpovědných kroků vlád, které vytvářejí obrovské deficity státních rozpočtů.

Dopady válečného konfliktu na Ukrajině na české zemědělství lze podle Fialy jen odhadovat. Zvyšují se ceny vstupů, ale současně roste v zahraničí poptávka, a tím i hodnota zboží, konstatoval. Na rostoucí ceny vstupů, které mohou vést i ke zkrachování některých firem, poukazovali na výstavě zástupci zemědělců i potravinářů.

Česko se bude podle Fialy dlouho potýkat s riziky, která vyplývají z konfliktu v místech, odkud proudí obilí nejen na evropský kontinent a hlavně Afrika je na nich závislá. Podle premiéra je nemožné, aby bylo Česko potravinově nezávislé. Zákazník to podle něj není připraven zaplatit. Produkty ze zahraničí podle něj přinášejí větší výběr a nižší ceny. „Hlasují zákazníci tím, že si vybírají zboží,“ uvedl.

Zcela soběstačné bylo Česko podle posledních údajů Českého statistického úřadu za rok 2020 pouze ve třech skupinách potravin - hovězím mase, mléce a mléčných výrobcích a cukru. U těchto potravin by podle statistiků pokryla jejich výroba v Česku více než 100 procent spotřeby lidí v zemi. Vysoká, ačkoli ne stoprocentní byla ještě soběstačnost například u sýrů a tvarohů a rovněž u vajec, kde se v roce 2020 blížila 90 procentům. Třeba u chleba byla soběstačnost ale jen na méně než 60 procentech a u pšeničného pečiva a vepřového masa těsně nad 40 procenty. Nejnižší byla u rajčat, kde tuzemská produkce nepokryla ani pětinu spotřeby v Česku.

Prezident Miloš Zeman během zahájení poblahopřál zemědělcům k dobré úrodě. Zmínil, že se často setkává se spory mezi zastánci velkých a malých zemědělských podniků. „Myslím si, že daleko důležitější rozdíl je mezi dobrým a špatným podnikem. Snažme se tedy podporovat ty dobré, a pokud jde o ty špatné, přinutit je k bankrotu, aby jejich podniky převzali ti, kdo umí zemědělské podniky řídit,“ řekl.

profimedia-0716513778 Miloš Zeman na veletrhu Země živitelka | zdroj: Jakub Poláček / CNC / Profimedia

Klaus během svého projevu zdůraznil, že vysokou inflaci podle něj nezpůsobují zemědělci nebo potravináři zvyšováním cen. „Tu způsobila nezodpovědnost vlád, které roztáčejí obří deficity státních rozpočtů, způsobilo to nadměrné tisknutí peněz centrálními bankami, způsobila to zelená ideologie EU a její Green Deal a přidává se k tomu nešťastná a tragická válka na Ukrajině,“ řekl. Zmínil také, že veletrh je příležitost poděkovat zemědělcům za náročnou celoroční práci, která se nedá „odinternetovat“ prací z domova. „Patřím ke generaci, která pamatuje samovazy, snopy, panáky, mlátičky. Dnes je to jiné, ale smysl a význam dnešního dne je stále stejný,“ dodal.

Země živitelka je největší akcí, kterou budějovické výstaviště pořádá. Loni ji navštívilo 97 500 lidí. Areál výstaviště zabírá 25 hektarů, výstavní plocha pavilonů je 6000 metrů čtverečních.

Zeman dostal na Živitelce cibuli, dlouho mluvil s Klausem a šéfem Madety

Prezident Zeman strávil na agrosalonu přes dvě hodiny. Od příznivců dostal různé dary včetně české cibule. V pavilonu Potravinářské komory dlouho mluvil s Václavem Klausem a ředitelem největší české mlékárny Madeta Milanem Teplým. Někteří Zemanovi fanoušci měli zájem o společné fotky, ty zprostředkovával hlavně kancléř Vratislav Mynář.

„První dojem (ze setkání s prezidentem) je, že medicína umí zázraky. Druhý dojem: vidí situaci velmi vážnou. Ptal se mě na čísla, já jsem nelhal, nezaplatíme v lednu elektřinu, nebudu na to mít,“ řekl ČTK Teplý.

Prezident vyzval na výstavě Země živitelka ke stanovení maximálních cen energií na evropské úrovni, případně i na úrovni národní. O krocích EU chce jednat vláda v rámci předsednictví. Podle Zemana je nebezpečné a škodlivé nedělat nic. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši.

Mlékárna Madeta je za červenec ve ztrátě, náklady na energie stouply o 100 procent

Největší česká mlékárna Madeta je za červenec v červených číslech, tedy ve ztrátě. Náklady na elektřinu stouply firmě meziročně o 90 až 100 procent, jde o stovky milionů korun. Za první pololetí měla firma meziročně vyšší obrat, ale díky tomu, že výrazně zdražila. Jestli bude pokračovat červencový stav, nebude mít firma z čeho zaplatit v lednu 2023 elektřinu, řekl ČTK generální ředitel Madety Milan Teplý na českobudějovické výstavě Země živitelka.

„Za první pololetí máme větší obrat než loni, samozřejmě jsme výrazně zdražovali. Všechny měsíce (od ledna) byly velmi slušné, až nad očekávání. Červenec je průšvih, jsme v červených číslech. Je to vysloveně třaskavá situace, nevíme kudy kam. Energetická opatření, že si koupíme svetry, jsou iluzorní. Stát se k tomu musí postavit čelem, i v Evropské komisi,“ řekl ČTK Teplý.

Náklady na energie vzrostly firmě meziročně až o 100 procent. Podle Teplého s rostoucími cenami elektřiny vláda zatím nedělá nic. „Hraje se o trh. Němci jsou výrazně levnější, protože mají nižší náklady na energie, a to přebytečné zboží budou posílat sem. Do té doby budou čerpat mléko i od nás na plné pecky,“ řekl Teplý.

Jihočeské máslo z Madety teď stojí v některých obchodech 66 korun. Teplý řekl, že cena nepřesáhne 70 korun. „Podržím to, do sedmdesáti korun, výš ne, protože bych to neprodal a připadá mi, že už by to byla sviňárna. Je otázka, co budou lidé kupovat. Myslím, že brzy přestanou nakupovat. Už teď se kupuje zhruba o šest až deset procent objemově méně,“ řekl Teplý.

Madeta má čtyři výrobní závody: v Plané nad Lužnicí, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Pelhřimově. Zaměstnává 1500 lidí, zpracuje denně téměř milion litrů mléka. Má 170 dodavatelů syrového mléka, nabízí přes 250 druhů výrobků, vyváží pětinu produkce. V červnu byla výkupní cena za litr syrového mléka 10,98 koruny. V roce 2020 měla Madeta tržby 5,61 miliardy Kč a zisk po zdanění 311,4 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Loni tržby poprvé přesáhly šest miliard korun. 

Zdroje: