Dnes je středa 1. prosince 2021., Svátek má Iva
Počasí dnes 2°C Občasný déšť

Polsko a Litva odhánějí migranty, aniž by jim umožnily požádat o azyl

Polsko a Litva odhánějí migranty, aniž by jim umožnily požádat o azyl
Migranti čekají v uzavřených prostorech připravených běloruskou vládou poté, co 20. listopadu vláda vyklidila tábory na polsko-běloruské hranici v oblasti Grodno | zdroj: Profimedia

Tisíce migrantů se snaží dostat do Evropské unie přes východní hranici s Běloruskem. Polská a litevská pohraniční stráž je ale odhánějí, aniž by jim umožnily požádat o azyl.

Podle zpravodajského webu BBC tak dochází stále častěji k praxi, kterou komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová koncem října označila za „nelegální“ a vyzvala členské země EU, aby se postavily proti ní.

„EU zavírá oči před tím, co se děje.“

Polský parlament nedávno schválil pozměňovací návrh, který umožňuje pohraniční stráži okamžitě vyhostit migranty poté, co hranici překročí nelegálně. Novela má být uzákoněna po podpisu prezidentem. Podobný zákon v srpnu schválila Litva. Od té doby litevská pohraniční stráž zabránila více než 7000 migrantů vstoupit do země a vrátila je zpět do Běloruska. Polská pohraniční stráž na twitteru informovala, že jen v uplynulém týdnu zahnala zpět 314 migrantů.

Evropská úmluva o lidských právech poskytuje právní záruky, podle nichž každý, kdo usiluje o ochranu, musí mít možnost požádat o azyl, a to i v případě, že hranice překročil nelegálně.

Mluvčí EU na dotaz BBC ohledně nedávných kroků Litvy odpověděl, že „je na litevských úřadech, aby provedly příslušné azylové a návratové řízení v souladu s unijním právem“. Dodal, že takový postup by měl zahrnovat „respekt k základním právům, zajištění efektivního přístupu k azylovému řízení a respekt k principu non-refoulement.“ Non-refoulement, což je klíčový pojem v mezinárodním uprchlickém právu, znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.

Většina uprchlíků, kteří se snaží dostat do Polska a Litvy, pochází z Iráku, takže patrně neutíkají před režimem v Bělorusku. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ale uvedla, že Bělorusko pro ně zjevně není bezpečnou zemí. „EU záměrně zavírá oči před tím, co se tam děje,“ uvedl Bill Frelick z HRW.

Při nedávné návštěvě litevské hranice pohraničníci zpravodajům BBC sdělili, že mají právo migranty posílat zpět do Běloruska. Frelick naopak poznamenal, že migranti nakonec budou či nebudou mít nárok na azyl, ale jejich žádost musí být posouzena.

„Zaženou vás zpátky do lesa.“

Syrský migrant Ahmad Dandaší, který přijel do Německa v polovině října, řekl, že jej polská policie zpět do Běloruska zahnala šestkrát, než se mu podařilo dostat přes hranici. „Okamžitě vás zahánějí zpět do lesa,“ řekl BBC. „Pořád jsme je žádali, prosím držte mě ve vězení. Jen mě nechte požádat zde v Polsku o azyl. Je to legální, ale oni to nechtěli poslouchat,“ poznamenal.

Při jednom pokusu dostat se přes hranici se jedné polské nevládní skupině podařilo Ahmada dostat do nemocnice. Po několika dnech v lese bez jídla a vody byl nemocný. Po třech hodinách jej ale policie vzala zpět na hranici, uvedla Ahmad. „V nemocnici byli velmi hrubí. Křičeli na mě. Řekl jsem jim, aby mě neposílali zpět do Běloruska,“ poznamenal. Podobný scénář popsala řada dalších migrantů.

Zahánění migrantů se navzdory mezinárodním předpisům nedopouštějí jen litevské a polské úřady. BBC tento týden informovala o afghánské rodině, která uvedla, že se pokusila skoro 40krát dostat do Chorvatska z Bosny, ale byla pokaždé vrácena.

V červenci vyvolaly ostrou kritiku ze strany EU záběry plavidel řecké pobřežní stráže, která násilně zastavovala migranty pokoušející se překročit Egejské moře.

V roce 2012 prohrál italský stát spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli tomu, že jeho pobřežní stráž v roce 2009 předala libyjským úřadům migranty zadržené na moři. Kvůli špatnému zacházení v libyjských zadržovacích střediscích tak Itálie podle soudu porušila několik článků Evropské úmluvy o lidských právech.

„To se děje na celé řadě vnějších hranic,“ poznamenal Frelick z HRW. „Je to pobuřující, ale nepřekvapivé,“ dodal.

Zdroje: