V listopadu loňského roku se během jednání o koalici ČSSD, ANO a lidovců  nastávající premiér Bohuslav Sobotka nechal slyšet v tom smyslu, že by Babiš "jako vicepremiér pro ekonomiku měl nejvíc komunikovat s ekonomickými resorty, které budou rozděleny mezi více stran, a měl by koordinovat přípravu nové hospodářské politiky vlády". 

Sám Babiš svou představu o náplni práce místopředsedy vlády pro ekonomiku popsal následovně: "Pro mě je priorita vicepremiér pro ekonomiku, protože je to podobné, jak řídím Agrofert. Že to řídím skrz lidi, kteří jsou odpovědní za jednotlivé sektory. Pro mě by to určitě bylo lepší než být ministrem financí."

Nakonec se Babiš stal obojím. Jak si vede jako domácí pán v šedé budově v Letenské ulici můžeme sledovat každodenně. Co vlastně má dělat a dělá nebo nedělá jako místopředseda vlády pro ekonomiku už tak jasné není.

Koaliční smlouva žádnou definici pravomocí nebo okruhu činností místopředsedy vlády pro ekonomiku neobsahuje. Nic se o ní nepíše v dokumentech Úřadu vlády ani na stránkách ministerstva financí.

NERV, in memoriam

Můžeme jen dovozovat z náplně práce předcházejících místopředsedů vlády pro ekonomiku. Ať už šlo třeba o Martina Jahna nebo Jiřího Havla, věnovali se v zásadě koncepční činnosti, která zasahovala do úrovně ministerstev financí, průmyslu a obchodu a méně patrně pro místní rozvoj a životního prostředí. Když se Mirek Topolánek v roce 2009 rozhodl úřad zrušit a převést jeho agendu do Národní ekonomické rady vlády (NERV), jednalo se o logický a koncepční krok.

Méně koncepční už bylo pozastavení činnosti NERVu, ke kterému přistoupila bez důvěry Sněmovny vládnoucí kabinet Jiřího Rusnoka. Bohuslav Sobotka se rozhodl agendu NERVu převést do působnosti Rady pro udržitelný rozvoj. Předsedou této rady je premiér, místopředsedy pak ministři financí, životního prostředí, ministr průmyslu a obchodu, ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.

Rada ve své činnosti iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu. Navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udržitelného rozvoje. Sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příležitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně. Rada rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udržitelného rozvoje při dosažení dynamické rovnováhy jeho složky ekonomické, sociální a environmentální.

Rada bezesporu vykazuje nějakou činnost, schází se i její výbory; třeba ten pro socio-ekonomický vývoj se na svém posledním zasedání shodl na vypuštění obratu "rentiérská ekonomika" ze svých zápisů, všechno ale nasvědčuje tomu, že koncepční práce na ekonomických makrotématech a strategiích na vládní úrovni od dob NERVu znatelně ochabla.

Místo pro AB

Ve Strakově akademii ji nahradily diskuzní kroužky a koordinační agendu na efektivní úrovni převzal dynamický ministr financí. V praxi to vypadá zhruba následovně: Na návštěvě spojených států ministr financí slibuje, že předsedu vlády a prezidenta pošle na to či ono mezinárodní jednání, diskutuje o problematice TTIP a naznačuje směřování českých postojů v této otázce a tak dále. Jedná se o oblasti, která rozhodně nespadají do gesce ministra financí na zahraniční cestě – musí se tedy logicky jednat o projev extenzivního výkladu funkce místopředsedy vlády pro ekonomiku.

Třeba ze střetů, které Andrej Babiš má s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem očividně vyplývá, že ministr financí v roli místopředsedy vlády pro ekonomiku hodlá zasahovat do každé oblasti exekutivy, ve které se pohybují nějaké peníze – tedy do všech.

Pokud tomu tak je, měli bychom připomenout zásadní problém Česka s čerpáním evropských peněz. Ten si mezi sebou přehazuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht. Faktem ale je, že vinu za alarmující míru nespolupráce mezi oběma úřady nese osoba, která má jejich činnost (nejspíš) koordinovat, tedy Andrej Babiš.

To všechno jsou ale jen dohady a dovozování – ministerstvo financí ani Úřad vlády na dotaz co je vlastně náplní práce místopředsedy vlády pro ekonomiku nereagují. Chtělo by se říct, že Česko má místopředsedu vlády pro nic a za nic – to by jím ovšem nesměl být žralok Babišova druhu.

zdroj: Ekonomický deník