Pravidla zavedená Maďarskem v době covidové pandemie podle nejvyššího orgánu unijní justice omezila azylová práva dotčených běženců, což nelze zdůvodnit ochranou zdraví. Soud již v minulosti nařídil Budapešti zrušit některá pravidla, která podle něj nepřiměřeně zasahovala do práv migrantů.

Maďarský parlament přijal v době pandemie covidu-19 zákon, který měl podle vlády v Budapešti bránit šíření nákazy. Občanům některých zemí nařizoval, aby úmysl požádat o azyl nejprve písemně oznámili maďarské ambasádě v Bělehradě nebo v Kyjevě. Unijní exekutiva se kvůli tomu obrátila na soud.

Podle soudu podmínka obsažená v zákoně „cizince zbavuje možnosti skutečně využít svého práva na podání žádosti o azyl v Maďarsku, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie“. Budapešť zároveň nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z unijní směrnice o azylových řízeních, uvedl soud.

Soudci dospěli k závěru, že země nemůže zdůvodnit omezení azylových práv ochranou veřejného zdraví v Maďarsku v takto nepřiměřené podobě. Předpis navíc podle nich není v tomto směru efektivní, protože žadatelé o azyl by se mohli nakazit při vynucené cestě na ambasádu a pak nákazu stejně šířit v Maďarsku. Soud konstatoval, že zákon byl přijat jako provizorní, jeho platnost ovšem byla několikrát prodloužena.

Unijní instituce vedou s Budapeští spory na téma migrace již od roku 2015. Vláda národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána tehdy začala uplatňovat tvrdou protiimigrační politiku. Maďarsko mimo jiné vybudovalo na vnější hranici EU se Srbskem tranzitní zóny, které fungovaly přímo u hranic jako uzavřené tábory, odkud bylo možné volně odejít jen zpět do Srbska. Z pohledu maďarské vlády byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně, soud EU však rozhodl, že byli zadržováni bez zákonného důvodu. Dalším porušením unijních pravidel byl podle soudců fakt, že někteří lidé usilující o azyl neměli možnost zůstat na maďarském území po zamítnutí žádosti, aby mohli případně podat odvolání.

Scholz chce rychlou dohodu na migračním kompromisu s Evropským parlamentem

Německý kancléř Olaf Scholz chce ještě před evropskými volbami v nadcházejícím roce dosáhnout s Evropským parlamentem jednotného postoje ohledně migračního kompromisu, na kterém se tento měsíc dohodli ministři vnitra unijních zemí. Reformu migračních pravidel Evropské unie označil za historickou a prohlásil, že reforma díky udržení otevřených vnitrounijních hranic bude výhodná pro všechny členské země.

„Je to historická jednota, protože ukazuje, že rozdílné postoje uvnitř Evropské unie na kontroverzní témata je možné překonat,“ řekl Scholz o migračním kompromisu. „Vím, že ani v tomto domě (německém parlamentu) není kompromis bez kontroverzí. Je ale důležitý, aby si Evropa udržela schopnost jednat. A je důležitý, protože stávající azylový systém je zcela nefunkční,“ uvedl.

Nový systém podle Scholze odlehčí migrační tlak na Německo a pomůže také státům na vnější hranici Evropské unie, které se cítily pod tlakem migrace opuštěné. „Nový systém odpovědnosti za vnější hranice nás všechny spojí solidaritou,“ uvedl s tím, že kdo se na solidárním přijímání běženců nebude chtít podílet, bude se muset zapojit finančně. „A to je správné, protože z tohoto nakonec budou těžit všechny členské státy díky otevřeným vnitřním hranicím unie,“ zdůraznil.

„Není možné mít jedno bez druhého, proto je kompromis dosažený v Bruselu tak důležitý. A proto ho budu na unijním summitu hájit a zasazovat se o to, abychom ještě před evropskými volbami v příštím roce dospěli k jednotnému postoji s Evropským parlamentem,“ řekl kancléř.

Evropská unie podle Scholze potřebuje mít rychle a hned na vnějších hranicích jasno, kdo z příchozích je válečný uprchlík, kdo utíká před politickým útlakem a kdo nemá na unijní ochranu nárok. Poznamenal také, že je pro zastavení neregulérní migrace a zároveň chce posílit legální přistěhovalectví v zájmu pracovních trhů.