To bychom měli. Je to větev případu, o kterém se v pražských policejních a novinářských kruzích mluví dobře dva roky. A bylo jen otázkou času, kdy se případ posune právě tímto směrem. A protože šlo o otázku času, je dobré si říct, co se stalo právě teď.

Pomůžeme si jízlivým příspěvkem, který autor těchto řádek pověsil na Facebook 25. června, tedy před nějakými třemi týdny. Shodou okolností teď vyšlo najevo, že policie úkony trestního řízení v nové větvi Čapího hnízda nasadila právě v ten den.

"Jak už jsem upozorňoval dřív. ANO pošle na státní zástupce Benešovou, státní zástupci policajty na ANO a já si kupuju popcorn." 

Co se vlastně stalo? Kriminalisté začali případ takzvaně prověřovat na začátku jara, nyní podezření z daňových úniků vyhodnotila podle zjištění serveru jako vážné – to je právě onen okamžik, kdy policie tzv. zahajuje úkony.

Též si věc můžeme představit i tak, že byl o věci uvědoměn státní zástupce, což v českých podmínkách, zejména jde-li o trestnou činnost tohoto typu, znamená, že dal k zahájení úkonů pokyn.

Co se podstaty týče, nejlépe ji shrnul měsíčník Reportér. Farma Čapí hnízdo vykázala takové tržby za propagaci, že by po republice nepřetržitě po dobu pěti let muselo viset 1 100 billboardů, píše se v textu, který už před časem vyšel v tištěném Reportéru a nyní jej redakce odemkla.

Několik set milionů za reklamu na Čapím hnízdě ovšem utratily výhradně firmy ze skupiny Agrofert, aktuálně zaparkované ve svěřenském fondu Andreje Babiše.

Následující tabulka serveru iRozhlas.cz zase ukazuje, v kterých letech a jaké částky do Čapího hnízda za reklamu připluly.

Závěrka | zdroj: Účtení závěrka společnosti Farma Čapí hnízdo

Jenže nic z toho nejsou nové informace. Už v roce 2008 ekonom Karel Mojžišík nedoporučil farmě Čapí hnízdo přiznání dotace, mimo jiné s odkazem na podezřele velkorysé plány na příjmy z reklamy.

V roce 2014 se do Česka dostala zpráva německé finanční správy, která upozorňuje na možné čachry s krácením daní. Na Čapím hnízdě totiž inzerovaly i německé firmy z Babišova holdingu.

Jenže na ministerstvu financí, jehož podřízené berní úřady měly konat, tehdy seděl jako ministr právě Babiš. O věci ovšem opakovaně psala média. A co je důležité, v samotném počátku vyšetřování na ni narazili i policisté, kteří se zabývají údajným dotačním podvodem v první větvi kauzy Čapí hnízdo.

Přesto přichází posun ve vyšetřování až teď. Můžeme prohlásit, že státní zástupci zvýšili tlak na Andreje Babiše, ať už důvody byly jakékoli. Třeba to bylo tak, že v době dovolených zašel policista s žalobcem na oběd a řekli si, že se podívají i na smlouvy o reklamě.

Mohlo to být i jinak: policie odevzdala první spis státnímu zastupitelství, které se už několik týdnů rozhoduje, zda Babiše a spol. pošle k soudu. Má tedy policejní tým, který už kauzu zná, najednou volnější ruce a může se v Čapím hnízdě hrabat důkladněji.

To všechno jsou jen spekulace. Co je podstatné – znovu se ukazuje, že se Andrej Babiš nikdy neměl stát předsedou vlády, dokonce se ani neměl přiblížit k žádné exekutivní funkci.

Každý problém, který se kolem něho objeví, a objevují se s železnou pravidelností, vždy jen zvýší pochybnosti o nestrannosti příslušných orgánů – ať už jde o policii, státní zastupitelství, ministryni spravedlnosti, proti které se zástupně dokonce demonstruje, nebo zmíněné finanční správy. Babišovy problémy dávno zastínily jakékoli jeho vládnutí.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky