Nevládní organizace, v jejímž čele Šyšov stál, uvedla, že běloruský režim ho vnímal jako nebezpečí. Jeho úmrtí označila za likvidaci. 

Podle policejního prezidenta Ihora Klymenka měl Šyšov odřený nos, koleno a hrudník. „To je charakteristické pro jednorázový pád, jak uvedli odborníci,“ sdělil novinářům s tím, že aktivista měl rovněž odřeninu na levé části horního rtu. Je však podle něj příliš brzy na to říci, zda zranění vznikla v důsledku násilí, či nikoliv.

Šyšov, který byl šéfem nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině, zmizel v pondělí. Podle organizace si šel pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Úřady prověří všechny verze úmrtí, včetně pokusu zamaskovat vraždu jako sebevraždu. Aktivistovo tělo bylo nalezeno poblíž jeho bydliště. Od pondělí po Šyšovovi pátrala policie, hledali ho také dobrovolníci.

Organizace Běloruský dům na Ukrajině označila na svém účtu na sociální sít Telegram Šyšovovo úmrtí za likvidaci. Podle ní byl aktivista sledován, o čemž uvědomila policii. Uvedla také, že jak místní zdroje, tak lidé z Běloruska je varovali před možnou provokací, která může zahrnovat i únos a likvidaci. Organizace je přesvědčena, že Šyšovovu likvidaci jako člověka nebezpečného režimu mají na svědomí příslušníci běloruské tajné služby.

"Лукашенко вбиває власних громадян": у Європарламенті відреагували на смерть Шишоваhttps://t.co/up6S0rfr5Z pic.twitter.com/VwhDqEnOdy

— Цензор.НЕТ ✍️ (@censor_net) August 3, 2021

Aktivistova přítelkyně Bažena Žoludzová agentuře AP řekla, že nevěří, že by spáchal sebevraždu. „Nic z Vitalova chování nenaznačovalo, že by se chtěl zabít. Nezanechal ani žádnou poznámku nebo vzkaz. Byli jsme to ráno spolu a šel si ven prostě zaběhat,“ uvedla s tím, že si nedávno všiml lidí, kteří jej měli údajně sledovat.

Agentura Reuters poznamenala, že Minsk aktivistovu smrt zatím nijak nekomentoval a mluvčího běloruského prezidenta se jí nepodařilo zkontaktovat. Před běloruským velvyslanectvím v Kyjevě se dnes mezitím sešlo na 200 lidí, kteří si připomínají památku mrtvého aktivisty. Skandují: „Ať žije Bělorusko!“ a „Hrdinové neumírají, dokud se na ně vzpomíná.“

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že je Šyšovovou smrtí hluboce šokovaná. Zároveň odmítla spekulovat, kdo by mohl být za jeho smrt zodpovědný. „Je znepokojující, že ti, kteří prchají z Běloruska, stále nemohou být v bezpečí,“ napsala na twitteru před svým dnešním setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem v Londýně. Zároveň poděkovala ukrajinským úřadům, že Šyšovovu smrt vyšetřují.

Červencové oslavy dne nezávislosti Běloruska v ukrajinském Kyjevě | zdroj: Profimedia

Běloruský dům na Ukrajině podle svých webových stránek pomáhá uprchlým Bělorusům hledat ubytování, práci a poskytuje jim právní poradenství. Ukrajina, stejně jako Polsko a Litva, poskytla útočiště mnoha Bělorusům, kteří z vlasti utekli kvůli represím režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jež následovaly po loňských prezidentských volbách. Sám Šyšov byl nucen uchýlit se do ukrajinského exilu loni na podzim, když se aktivně zúčastnil protestů proti Lukašenkově režimu.

Podle oficiálních výsledků v loňských volbách opět zvítězil Lukašenko, který této východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí ale byly výsledky hlasování zfalšované v Lukašenkův prospěch. Po volbách následovaly hromadné protesty, proti nimž tvrdě zasáhly bezpečnostní složky. Desetitisíce lidí zatkly.

Litevští pohraničníci začali vracet migranty do Běloruska

Litevští pohraničníci začali v noci na dnešek na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy. Pohraničníci, kteří mají povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátili od hranic několik skupin běženců.

Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. Agentura Evropské unie pro ochranu hranic (Frontex), která Litvě pomáhá zvládnout situaci, zveřejnila video zachycující, jak skupina migrantů kráčí k litevské hranici v doprovodu vozidla běloruské pohraniční stráže.

„Ochránci litevských hranic musí bránit všemi zákonnými způsoby tomu, aby tito migranti nelegálně přecházeli hranice, což je nástroj hybridního útoku proti Litvě. Lidi, kteří úmyslně nelegálně překračují hranice v místech, kde je to zakázáno, je nutné pokládat za zločince, odhodlané porušit zákon,“ prohlásila ministryně vnitra Agné Bilotaitéová.

Její náměstek Arnoldas Abramavičius označil vracení migrantů za nezbytné opatření za nouzového stavu. „Litva nemůže přijímat ustavičně rostoucí příliv běženců, a kromě toho je nelegální překročení hranic nezákonný čin,“ prohlásil. Ironicky podle serveru poznamenal, že migranti často tvrdí, že do Litvy jen zabloudili, a tak je pohraničníci odesílají správným směrem, aby se mohli dál „kochat velkolepým Běloruskem a jeho přírodou“. Ujistil, že nadále lze v Litvě požádat o azyl, to je ale možné udělat jen na hraničním přechodu, nebo na diplomatickém zastoupení v cizině.

Letos v třímilionové Litvě zadrželi již více než 4026 migrantů, většinou z Iráku, zatímco loni bylo běženců jen 81. Litevští představitelé odhadují, že by letos mohlo do země dorazit více než 10 000 migrantů, protože počet přímých komerčních letů z Iráku do Minsku se v srpnu ztrojnásobil a na téměř 679 kilometrů dlouhé hranici s Běloruskem prakticky neexistují žádné fyzické překážky.

Běloruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury TASS popřelo obvinění od představitelů EU, že vytváří migrační krizi na hranici s Litvou. „To odporuje skutečnosti. Nijak v těchto prohlášeních nemůžeme nalézt ani opravdové přání vyřešit problém, ani logiku či zdravý rozum, jen šablonovitá obvinění bez důkazů a hrozby,“ prohlásil mluvčí ministerstva.