Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 7°C Polojasno

Do Litvy dorazil přes Bělorusko rekordní počet migrantů, EU slibuje pomoc

Do Litvy dorazil přes Bělorusko rekordní počet migrantů, EU slibuje pomoc
Litevsko-běloruská hranice | zdroj: Profimedia

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

„Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup,“ prohlásila Johanssonová. „Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem,“ prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje.

Nelegální migrace do Litvy z Běloruska začala dramaticky narůstat po uvalení posledních sankcí Západu na běloruský režim. Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní Lukašenkův režim z toho, že umožňuje migrantům z Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i schengenského prostoru. Vilnius se domnívá, že většina lidí, kteří se v poslední době snaží dostat do pobaltské země, cestovala letecky z Iráku do Běloruska.

Johanssonová nyní slíbila, že EU Litvě pomůže. „Vyšlu delegaci, která tady stráví několik dní, aby detailně probrala možnosti financování dobrého systému ochrany hranic, jenž zahrnuje monitorování a ochranu před nelegálními migranty,“ nechala se slyšet a poznamenala, že EU na tento účel do roku 2022 vyčlení 20 až 30 milionů eur (přibližně 509 až 760 milionů korun).

Litevská vláda hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle ní odhadem více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliard korun). EU přitom obvykle neposkytuje své finance na budování hraničních bariér a plotů. „Nakonec ji (bariéru) postavíme bez ohledu na to, kolik pomoci nám pošle EU. Hranice musí být chráněna,“ prohlásila litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Ochrana vnějších hranic je ve výlučné pravomoci jednotlivých členských zemí evropského bloku, podporu zemím na migrací daleko zatíženějším jihu poskytuje například unijní agentura Frontex.

Lukašenko minulý měsíc uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné, a tak, jak si to může dovolit. Na konci května se podle agentury Interfax nechal slyšet, že Bělorusko bylo bariérou na cestě nelegálních migrantů a pašování drog do Litvy, ale vzhledem k politickému tlaku ze Západu se Minsk zamyslí, zda se mu to dále vyplatí.

Běloruská běžkyně Cimanouská dostala polské humanitární vízum

Čtyřiadvacetiletá běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská byla po stížnostech na trenéry vyhozena z olympijského týmu. V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy. Obrátila se na policii, požádala o pomoc Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a prohlásila, že se do Běloruska vrátit nehodlá.

Atletka obdržela v dějišti olympijských her polské humanitární vízum a je v přímém kontaktu s diplomaty v Tokiu. V pondělí měla startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekaly další rozhovory s MOV, který si rovněž vyžádal detailní stanovisko Běloruského olympijského výboru. Podle vyjádření Běloruského olympijského výboru ji trenéři stáhli z her na doporučení lékařů kvůli jejímu psychickému stavu.

Pomoc Cimanouské slíbili v neděli čeští a polští politici. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka nabídla Česká republika běžkyni vízum, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. Náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz v pondělí ale oznámil, že obdržela vízum polské.

profimedia-0624832290 Kryscina Cimanouská | zdroj: Profimedia

S atletkou se spojil i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Podle zpráv z neděle měla Cimanouská v plánu požádat o azyl na rakouském velvyslanectví v Tokiu. Podle šéfa rakouských olympioniků Karla Stosse to ale není na pořadu dne.

V Kyjevě zmizel šéf organizace, která pomáhá uprchlým Bělorusům

V Kyjevě dnes zmizel šéf nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině, která pomáhá Bělorusům prchajícím před represemi ze své vlasti. S odvoláním na samotnou organizaci o tom informují ukrajinská, ruská i běloruská média. Podle Běloruského domu na Ukrajině si šel Vital Šyšov ráno pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Nelze se s ním spojit ani telefonicky.

Zástupci organizace prohledali oblast, kde obvykle běhával, ale nenašli po něm žádné stopy. V hledání jim pomáhá psovod, píše server RBK-Ukrajina. Po Šyšovovi podle tohoto serveru pátrá také ukrajinská policie, která na svém webu uvedla, že hledá cizince narozeného v roce 1995.

Ukrajina, Polsko a Litva poskytly útočiště mnoha Bělorusům, kteří z vlasti utekli kvůli represím režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jež následovaly po loňských prezidentských volbách.

Podle oficiálních výsledků v nich zvítězil opět Lukašenko, jenž této východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí byly výsledky voleb zfalšované ve prospěch prezidenta. Po volbách následovaly hromadné protesty, proti nimž bezpečnostní složky tvrdě zasáhly a desetitisíce lidí zatkly.

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře za urážku prezidenta

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom dnes informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

„Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného,“ prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin. 

Zdroje: