„Jsem přesvědčen, že ČR může opět patřit mezi nejvyspělejší země světa, pokud v následujících letech dokáže naplno využít svoji geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál tak, aby se z ní stala opravdová hlavní křižovatka Evropy,“ uvedl Fiala.

Fiala očekává, že v dalších týdnech a měsících se v rámci Výboru pro strategické investice odehrají dvě důležité diskuse. Jedna se bude týkat konkrétních legislativních změn, jež usnadní výstavbu dopravní, energetické a síťové infrastruktury. „Bylo by skvělé, kdyby tyto návrhy schválil parlament už v první polovině příštího roku,“ uvedl. Druhá diskuse se podle něj musí zabývat otázkou konkrétního financování jednotlivých strategických projektů. „Nechci vás tady omračovat velkými čísly, ale v příštích letech půjde řádově o biliony korun,“ dodal.

Fiala řekl, že je mu sympatická myšlenka, že by se měl oddělit dlouhodobý rozpočet na strategické investice od běžného provozního hospodaření státu. „Snaha této vlády o zdravé státní finance ale nesmí být nijak oslabena,“ podotkl.

Můj projev ke střednědobé vizi Česka, o které jsem mluvil na konferenci „Česko na křižovatce“.https://t.co/Q33wppgwAM

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 1, 2023

Zdůraznil však, že investice nejsou dotace, podle něj musí být garantovaná jejich ekonomická návratnost. Cestu ve financování investic vidí v kombinaci prostředků z veřejného a soukromého sektoru nebo větším zapojení Národní rozvojové banky, doplnil Fiala. Myšlenka čerpat jen z veřejného rozpočtu je podle něj předem odsouzená k zániku. „Stávající struktura ekonomiky je nevýhodná. Neumožňuje takový růst mezd a staví nás do nevýhodné pozice vůči zahraničním koncernům,“ míní.

Například do zdravotnictví, dopravy nebo školství podle něj ale Česko investuje více než je evropský průměr. Uvědomit si to je podle něj otázkou již zmiňovaného nedostatku sebevědomí, dodal. „Musíme se ale bavit o tom, jak jsou peníze vynaloženy, co v praxi přinášejí a jak zlepšit to, kam je vkládáme,“ upozornil.

Energetika je jednou z klíčových oblastí, kam by strategické investice měly směřovat, v minulosti byla opomíjená, řekl. Dvě předchozí vlády podle něj lehkovážně rušily jaderné tendry, a proto v dohledné době Česká republika nemůže počítat s energií z nových jaderných bloků, uvedl. „Podle různých odhadů nám už do deseti let může chybět zhruba deset terawatthodin elektřiny,“ řekl předseda vlády.

Právě výrazné posílení české energetiky je podle Fialy cestou, jak vyrovnat státní dluh. Další je pak dostavba dopravní infrastruktury. „Potenciál Karlovarského nebo třeba Jihočeského kraje by byl daleko vyšší, kdyby byly napojeny na moderní dopravní infrastrukturu. Zásadní je také dopad na cestovní ruch,“ dodal. Zmínil také důležitost rozvoje elektromobility, klíčovou surovinou je v tomto ohledu podle něj lithium. „V České republice máme evropské ložisko lithia, tři až pět procent dosud objevených celosvětových zásob. Proto pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ řekl.

Vláda podle něj nadále jedná s koncernem Volkswagen o tom, aby v Liních u Plzně vznikla továrna na výrobu automobilových baterií, takzvaná gigafactory. Konkurovat jiným státům není jednoduché, pokud ale gigafactory bude v Evropě, bude to v České republice, řekl.

K realizaci jednotlivých hospodářských cílů je rovněž nutná kvalitní pracovní síla, proto by se stát měl zaměřit na rozvoj školství, míní Fiala. I když jsme vzdělaná země, co se týče nových trendů, ujíždí nám vlak, uvedl. Má ambici, aby byla Česká republika do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. „Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent,“ řekl premiér Fiala. Pracovní síly je podle něj na tuzemském trhu také nedostatek, chybí především ta ze zahraničí. Vláda aktuálně pracuje na tom, aby se Česká republika ročně otevřela 20 000 novým kvalifikovaným zaměstnancům z okolních států, uvedl.

Většina firem je k ekonomice v ČR skeptická

Své vize a strategie pro vývoj české ekonomiky v dalších 30 letech na konferenci představili zástupci největších oborových svazů a firem v ČR. Z průzkumu mezi 1267 podniky v Česku, který na konferenci Hospodářská komora ČR (HK ČR) odprezentovala, však vyplynulo, že 60 procent firem je k vývoji tuzemské ekonomiky skeptických. Nejčastěji očekávají její stagnaci nebo úpadek. Naopak optimismus vyjádřilo pouze sedm procent firem, vyplynulo z výše uvedeného průzkumu HK ČR.

Pětina podniků podle něj vůbec nezaznamenala významnou činnost státu v oblasti strategických investic. Více než polovina společností se také domnívá, že strategické investice nejvíce brzdí dlouhé povolovací procesy. Chybějící vizi státu vidí jako problém 45 procent firem a složitou legislativu a neprovázaní se strategickými dokumenty státu pak 43 procent. Stát by měl podle podnikatelů prioritně investovat hlavně do vzdělávání, ale také do energetiky, dopravy, výzkumu, vývoje a inovací, zjistil průzkum.

Podnikatelské organizace a iniciativy podle prezidenta HK ČR Zdeňka Zajíčka apelují na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi uskutečňovat strategické investice. Požadují, aby vláda o strategických investicích jednala i s opozicí. Je to poprvé v historii, kdy se všechny tyto organizace a zaměstnavatelské svazy dohodly na společném postupu, aby se vize dokázaly naplnit, řekl. Česká republika podle něj potřebuje vládu, která bude myslet za hranice čtyřletého mandátu a také garanci, že strategické záměry nezůstanou jen na papíře, uvedl šéf HK ČR.