Loňský počet žádostí o azyl v EU se přiblížil vrcholu z let 2015 a 2016, kdy jich v důsledku války v Sýrii bylo 1,216.900, potažmo 1,166.800.

Sýrie je od roku 2013 zemí, jejíž občané usilují o azyl v EU nejčastěji. I v minulém roce Syřané v některé ze zemí EU podali 183.000 prvních žádostí o azyl, což je 17 procent z celkového počtu. Druhou nejpočetnější skupinou byli už šestým rokem za sebou Afghánci s 100.900 podanými žádostmi. Na dalších příčkách byli žadatelé z Turecka (90.000 žádostí), z Venezuely (67.100) a z Kolumbie (62.000).

Německo je nadále zemí, kde byl podán největší počet azylových žádostí. Loni jich německé úřady evidovaly 329.000, což je 31 procent všech poprvé podaných žádostí o azyl v EU. Následují Španělsko se 160.500 podaných žádostí, Francie (145.100) a Itálie (130.600). Na tyto čtyři země EU tak připadají téměř tři čtvrtiny všech loňských prvních žádostí o azyl v EU.

V přepočtu na velikost populace jednotlivých zemí EU byl loni největší počet zaznamenaných žádostí o azyl na Kypru - zhruba 13 na 1000 obyvatel, v Řecku a v Rakousku (po šesti na 1000 obyvatel).

V České republice loni podle unijních statistik podalo žádost o azyl jako v první zemi 1130 lidí, což je v rámci EU hluboký podprůměr; například ve srovnatelně lidnatém Řecku bylo 57.895 nových žadatelů. Předloni bylo v ČR registrováno 1335 prvních žádostí o azyl.