„Ceny energetických komodit jsou nyní největším problémem pro světovou ekonomiku. Ta čelí nejvyšší inflaci za posledních 40 let a v důsledku dražších energií nemá důvod ustupovat. Nižší dodávky plynu a neustálé obavy z úplného zastavení toků z Ruska se v kontextu vysoké závislosti Evropy na ruském plynu projevily v bezprecedentním růstu jeho ceny,“ uvedl Hájek.

Plyn kótovaný na nizozemské burze vzrostl od začátku roku o 172 procent. Jelikož měl plyn v Německu sloužit jako most k přechodu k obnovitelným energiím, výrazně rostou také ceny elektřiny. V Německu se jednoletý kontrakt na burze vyšplhal od začátku roku o 2692 procent. Cena severomořské ropy Brent se mezitím dostala 28,2 procenta výše.

Velmi rozkolísaný byl podle Hájka rok také pro zemědělské komodity. Ty se o začátku ruské invaze dostaly o několik desítek procent výše, ale před začátkem léta následoval pád. Rusko a Ukrajina jsou jedněmi z největších vývozců pšenice na světě a ceny reagovaly na nejistotu spojenou s nedostatkem dodávek této komodity. Nakonec se však spekulantům na trhu s pšenicí nepodařilo udržet masivní zisky a její cena se od začátku letošního roku posunula o 6,3 procenta vzhůru.

Na vše Rusku nemůže

Vše však neovlivňuje pouze ruská agrese na Ukrajině. Například cena kávy kvůli suchu a mrazu v Brazílii začátkem roku vzrostla na nejvyšší úrovně za deset let. Od začátku roku však cena spíše stagnuje a připsala si 3,35 procenta, upozornil Hájek.

Vzácné a průmyslové kovy jsou letos především pod taktovkou amerického dolaru, v jehož cenách jsou vyjádřeny. Například zlato zatím ukazuje, že jako ochrana před inflací příliš nefunguje, jelikož jeho cena od začátku roku klesla o 7,5 procenta. Stříbro je na tom o poznání hůře, jelikož jde především o průmyslový kov a zpracovatelský průmysl vinou vysokých cen energií začíná zpomalovat. Jeho cena klesla za stejné období o 23,1 procenta. Barometrem ekonomické nálady je jeden z nejpoužívanějších průmyslových kovů, a to měď. Jeho cena od začátku roku klesla o 22,2 procenta.

Cenu zlata ovlivňovaly zejména zprávy americké centrální banky Fed o pokračování zvyšování úrokových sazeb a také posilování dolaru, řekl ČTK ředitel společnosti Gold.plus Martin Stránský. Cena platiny podle něj klesla o 13 procent, naopak palladium rostlo o 14 procent. Klíčovým světovým dodavatelem palladia využívaného hlavně v automobilovém průmyslu je Rusko, na které západní země uvalily sankce kvůli konfliktu na Ukrajině, poznamenal.