Plodiny, které k nám přišly z jiných kontinentů: Jen jeden člověk z osmi zná všechny!

Evropská kuchyně a zemědělství, jak je známe dnes, by vypadaly úplně jinak, kdyby nedošlo k objevování nových kontinentů a výměně plodin mezi světem starým a novým. Mnohé rostliny, které dnes považujeme za naprosto běžné a neodmyslitelné, byly ještě před několika staletími v Evropě neznámé. Objevily se tu díky zámořským objevům, obchodním cestám i kulturním vlivům a postupně změnily stravovací zvyklosti i podobu našich polí.

Brambory

Dnes jsou brambory samozřejmou součástí evropského jídelníčku, ale ještě před pěti sty lety o nich nikdo na starém kontinentu neslyšel. Pocházejí z oblasti dnešního Peru a Bolívie, kde je původní obyvatelé pěstovali už tisíce let před příchodem Evropanů. Do Evropy se brambory dostaly v 16. století po objevení Ameriky, ale dlouho byly považovány za okrasnou či dokonce jedovatou rostlinu. Až v 18. století se staly základní potravinou, která zachránila mnohé národy před hladomorem.

zdroj: Profimedia.cz

Rajčata

Rajče je dnes běžnou součástí italské kuchyně, ale paradoxně se do Itálie dostalo až po objevení Nového světa. Domovinou rajčat je oblast dnešního Mexika a Střední Ameriky, kde je Aztékové a Mayové znali jako „tomatl“. Do Evropy dorazila v 16. století a zpočátku byla pěstována spíše jako okrasná rostlina v zahradách šlechty. Teprve v 18. století se začala objevovat v kuchyni, a postupně se stala nepostradatelnou součástí středomořské stravy.

zdroj: Profimedia.cz

Kukuřice

Kukuřice má původ ve Střední Americe, konkrétně v oblasti dnešního Mexika. Domestikována byla už před tisíci lety z divokých travin a tvořila základní složku potravy původních civilizací. Do Evropy ji přivezli španělští dobyvatelé v 16. století, odkud se rychle rozšířila díky své nenáročnosti a vysokým výnosům. Postupně se stala klíčovou plodinou v jižní a východní Evropě, zejména na Balkáně a v Itálii, kde z ní vznikla tradiční polenta.

zdroj: Profimedia.cz

Slunečnice

Slunečnice pochází ze Severní Ameriky, kde ji původní obyvatelé pěstovali už před více než čtyřmi tisíci lety. Do Evropy byla přivezena Španěly kolem roku 1510 a dlouho byla vnímána jako okrasná rostlina. Teprve v 18. století se začala využívat jako olejnatá plodina, především v Rusku, kde se stala významným zdrojem rostlinného oleje. Dnes patří slunečnice k nejrozšířenějším polním plodinám i v Česku.

zdroj: Profimedia.cz

Káva

Na rozdíl od předchozích rostlin nepochází káva z Ameriky, ale z Afriky – konkrétně z Etiopie. Odtud se její pěstování rozšířilo do arabského světa, kde se už v 15. století stala oblíbeným nápojem. Do Evropy se káva dostala v 17. století přes Benátky a rychle si získala popularitu, což vedlo ke vzniku prvních kaváren v Londýně, Paříži či Vídni. Dnes je káva jednou z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších komodit na světě.

zdroj: Profimedia.cz

Z pěti vybraných plodin je dobře vidět, jak rozmanité cesty vedly k jejich rozšíření – od amerických brambor a rajčat, která musela překonat nedůvěru Evropanů, přes kukuřici a slunečnici, jež se rychle ujaly, až po kávu, která přišla z Afriky a stala se symbolem evropského společenského života. Dnešní evropský jídelníček je tedy výsledkem dlouhého historického procesu, v němž se potkávaly vzdálené kultury a proměňovaly tradice.