ČTK to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a na webu ČLK o tom informoval prezident Milan Kubek. Parametry dohody v debatě na serveru iDnes potvrdil premiér Andrej Babiš. Ministerstvo zdravotnictví ji komentovat nechtělo. Celkově úhrady jednotlivým segmentům zdravotní péče vzrostou o sedm procent, tedy asi o 11 miliard korun.

Původně odbory požadovaly růst o deset procent pro lékaře a o 3000 korun pro ostatní zdravotníky. Současnou dohodu Žitníková považuje za maximum možného. „Chtěli jsme vyšší nárůsty. Ale vzhledem k predikci vývoje národního hospodářství to byl nutný kompromis,“ dodala. Proti růstu platů se před jednáními vyslovili zástupci zaměstnavatelů ve zdravotnictví, tedy soukromých lékařských ordinací nebo vedení nemocnic.

Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy navíc navyšovaly i odměny, které dostali kvůli epidemii covidu-19. Odbory a komora tak argumentovaly tím, že reálné příjmy zdravotníků budou bez dostatečného zvýšení i vzhledem k rostoucí inflaci nižší než loni.

Podle informačního systému byl loni na jaře průměrný plat ve veřejné sféře 39 782 korun, průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší. Meziroční růst byl kolem pěti procent. Lékaři působící v akutní lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 Kč hrubého měsíčně, zdravotní sestry průměrně 51 976 korun. Příjmy zdravotníků loni výrazně ovlivnila pandemie, bylo víc přesčasů i odměny za covid-19. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.

O navýšení plateb pro rok 2022 jednaly zdravotní pojišťovny na jaře a v létě, počítaly s vyššími příjmy ze státního rozpočtu. Za státní pojištěnce mělo přijít asi 14 miliard meziročně navíc. Třináct ze 14 segmentů zdravotní péče souhlasilo s růstem úhrad o čtyři procenta, nedohodli se jen ambulantní specialisté. Celkově mělo veřejné zdravotní pojištění hospodařit příští rok s více než 400 miliardami korun, po dnešní dohodě to bude ještě o 11 miliard víc.