Hnutí ANO v uplynulém týdnu navrhlo 3,5 procenta, to je zhruba 1400 korun. Sociální demokraté požadovali plošné přidání všem o 3000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy. „Bude to rozhodnutí vlády. V žádném případě to nepůjde na úkor (rozpočtového) schodku, budeme se muset shodnout, kde se škrtne,“ uvedla dnes v České televizi. I podle ní je na jednání čas, vláda v pondělí ještě o rozpočtu rozhodovat nebude.

V případě minimální mzdy bude Schillerová prosazovat růst o maximálně tisícikorunu. Maláčová chce minimální mzdu zvednout z 15 200 na 18 000 korun.

„Musíme se dohodnout do konce září,“ připomenula Maláčová, že usnesení o mzdách je součástí návrhu státního rozpočtu, který musí vláda odevzdat Sněmovně nejpozději 30. září. O pevné částce, která by přilepšila hlavně nízkopříjmovým skupinám, chce Maláčová ještě jednat. S odbory bude o mzdách vyjednávat premiér Andrej Babiš v pondělí ráno. Schillerová na jednání chystá tři varianty, zda bude růst procentní, nebo paušální, zatím rozhodnuto není, uvedla.

Jako rozhazovačný a zadlužující budoucí generace označila celý chystaný rozpočet předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Provozujete tady eldorádo na straně výdajů,“ komentovala vládní rozpočtovou politiku. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré by měly mzdy růst v návaznosti na vývoj ekonomiky, pro příští rok by měl překonat inflaci, tedy 3,5 procenta. Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na ČT uvedla, že přidávat by stát neměl svým zaměstnancům paušálně, nárok by podle ní neměli mít úředníci. Upozornila, že díky zrušení superhrubé mzdy a dalším změnám v daních dostali víc už letos.

Návrh ministryně a odborů

Maláčová dnes zopakovala, že navrhuje růst minimální mzdy od ledna z 15 200 na 18 000 korun a na 20 000 korun pro rok 2023. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát uvedla, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Dnes připustila maximální růst minimální mzdy o tisícikorunu.

Návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb. Podle Adamové může minimální mzda růst v době, kdy se hospodářství daří. „Teď je to nezodpovědné, stálo by to mnoho lidí místo,“ míní.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody.

V debatě České televize zmínil Středula také růst platů ústavních činitelů v příštím roce ve výši šesti procent. „Máme tu fakticky stav, že někomu rovně, a někomu rovněji. Těch šest procent se dá dát i zaměstnancům státu,“ uvedl.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.