Dnes je sobota 17. dubna 2021., Svátek má Rudolf
Počasí dnes 3°C Občasný déšť

Papa Doc a Baby Doc: Tyrani, kteří se sejdou v pekle

Papa Doc a Baby Doc: Tyrani, kteří se sejdou v pekle
Bývalý diktátor Jean-Claude Duvalier, jehož otec na Haiti založil "impérium zla" | zdroj: Isifa.com

Ve věku 63 let zemřel před několika dny na Haiti bývalý diktátor. Jean-Claude Duvalier zdědil své impérium po šíleném otci, v jehož šlépějích pokračoval. Smést ho musela až lidová revoluce. Ani po návratu na Haiti před třemi lety ho ovšem nedostihla spravedlnost - Duvalier mladší zemřel obklopený luxusem, nikdy nestanul před soudem.

Mnoho lidí na Haiti nad tou zprávou netruchlilo. Na konci minulého týdne zemřel na infarkt jeden z velkých tyranů Karibiku. A syn toho největšího. Jean-Claude Duvalier přišel o život na svobodě, v luxusní vile nad městem Port-au-Prince. Se slušnými, nelegálně získanými penězi na švýcarských kontech. Bylo mu 63 let.

Jean-Claude Duvalier byl nejmladší prezident v haitské historii. Svůj úřad "doživotního prezidenta" zdědil v roce 1971 po svém otci Françoisi Duvalierovi. Bývalému lékaři přezdívali Papa Doc, takže jako jeho malý nástupce dostal Jean-Claude přezdívku Baby Doc.

Otec diktátor jako vzor

Starý Duvalier měl v době smrti pověst nejkrvavějšího vládce Karibiku a muže, díky němuž je Haiti nejchudší země západní polokoule. K moci se dostal pomocí zmanipulovaných voleb a za podpory armády, ale generálové zvolili špatně. Zatímco Duvalierovi předchůdci se dlouho neudrželi a všemocná armáda je brzy svrhla, on se dokázal udržet.

Vybudoval vlastní soukromou milici přezdívanou Tontons Macoutes po strašlivé postavě z haitské mytologie, která unáší a mučí děti, což členové milicí také dělali. Starý Duvalier nebezpečnou armádu rozpustil a svým osobním hrdlořezům dal volnou ruku, aby znásilňovali a vraždili. Spadeno měli především na politickou opozici, teror se však brzy rozšířil na nevinné. Jejich rukou během několika let zahynulo na třicet tisíc lidí. Někteří byli upáleni zaživa, jiní ukamenováni, další tisíce lidí zmizely. Není divu, že vůdci milicí se přezdívalo Upír z Karibiku.

Sám starý Duvalier zatím usilovně pracoval na vybudování kultu osobnosti. Rád se oblékal jako Baron Samedi, legendární bůh smrti, a tvrdil o sobě, že je knězem voodoo a ovládá černou magii. Jindy se nechal médii, která ovládal, připodobňovat k samotnému bohu nebo Ježíši Kristu. Právě po Kristově boku se objevoval na propagandistických materiálech a podobně jako někteří mexičtí drogoví lordi pro sebe nechal vytvořit vlastní verzi otčenáše a jiných modliteb.

Umírněná tvář zla

V roce 1971 starý Duvalier zemřel a prezidentem byl sto procenty hlasů "zvolen" devatenáctiletý Jean-Claude. Od potomků diktátorů se obvykle očekává, že budou lepší než jejich otcové. To samé se čekalo třeba od mladého syrského prezidenta Bašára Asada, původně nadějného medika a vzdělaného muže. Obvykle se ale takové naděje nevyplní.

Baby Doc nasadil umírněnější tvář a už se nevyžíval v bizarním životním stylu, místo toho byl typickým příslušníkem zlaté mládeže. Obklopil se luxusem a ještě efektivněji vykrádal státní pokladnu pro účely vlastních švýcarských kont. Ekonomickou liberalizací uspokojil Spojené státy, které zvýšily zahraniční pomoc během Jean-Claudovy vlády o závratných 800 procent.

Ale Tontons Macoutes pokračovali ve svých zvěrstvech proti nepřátelům režimu bez omezení, našli si dokonce nové cíle - potenciální odboráře, kteří by mohli komplikovat život nově přicházejícím podnikatelům. S prezidentovým posvěcením se také zapojili do kvetoucího obchodu s drogami.

Haiti s Baby Docem dále chudlo, zatímco hlava státu bohatla a dávala to najevo. Mladý Duvalier například uspořádal nejokázalejší svatbu své doby, ve které jen ohňostroj přišel na sto tisíc dolarů. Jenže v roce 1986 všechno skončilo. Během nepokojů v několika částech země, se kterými se nedokázaly milice vypořádat, sebral Baby Doc peníze a utekl do Francie. Země se propadla do cyklu dalších převratů a pomst za obludné zločiny z dob diktatury.

Návrat tyrana a dědictví diktátu

Mnoho lidí oprávněně překvapilo, že se tyran v důchodu vrátil v roce 2011 domů s tvrzením, že chce "pomoci" své zemi zotavit se ze zemětřesení. Tvrdil, že se nikdy ničeho nedopustil a v rozhovorech se oháněl dobrovolným odchodem do exilu. "Když o mně mluví jako o tyranovi, dohání mě to k smíchu," prohlásil bývalý diktátor. Otázky o činnosti milicí nikdy nezodpověděl.

Proč se vrátil? Možná měl ve své staré domovině znovu politické ambice, bylo mu sotva přes šedesát a Haiti pořád bylo nesmírně chudou, rozčilenou země. Podle jiných šlo o byznys a přístup k některým skrytým kontům, k nimž se nemohl dostat z Francie. V každém případě zemřel dříve, než bylo možné pravé úmysly zjistit. Zemřel však v luxusu, na svobodě a bez schopnosti justice ho efektivně obžalovat a uvěznit.

Na rozdíl od jiných států Latinské Ameriky se Haiti nedokázalo se svou krvavou minulostí vyrovnat. Například v Argentině zemřel diktátor Videla minulý rok ve vězení a jeho obětem bylo vyplaceno alespoň odškodné, zatímco Duvaliera uctil po smrti dokonce stávající prezident. "Je ostudné, že Haiti nedokázalo dostat Duvaliera před soud dřív, než zemřel," prohlásil Reed Brody z organizace Human Rights Watch.

Na oba diktátory, otce i syna, tak zbývá pouze nadpozemská spravedlnost. A pozemská úleva, že jejich dny na Haiti definitivně skončily.

Zdroje:
Vlastní